Domov / Hlavná strana / Analýza / Slováci – najslabší článok V4?

Slováci – najslabší článok V4?

Pew Research Center, jedna z najznámejších organizácií zameraných na prieskum verejnej mienky, prišla nedávno s veľkým výskumom ohľadne postoja Európanov k rôznym otázkam či problematikám. Do prieskumu bolo zahrnuté i Slovensko. Pochopiteľne, že takéto prieskumy netreba brať hneď za 100 % smerodajné, ale Pew Research Center patrí k tomu rešpektovanejšiemu na trhu. Rozhodol som sa teda, že napíšem kratšie komentáre k niektorým vybraným otázkam, pričom sa sústredím predovšetkým na Slovensko a jeho porovnanie s krajinami V4.

1. Postoj k židom a moslimom

V prieskume sa účastníkov pýtali, či by boli ochotní prijať moslima alebo Žida/žida do svojej rodiny. V prípade postoja k moslimom z európskych krajín sú najmenej tolerantní Češi, kde iba 12 % z nich by bolo ochotných akceptovať moslima v rodine. Naopak, musím vyjadriť celkom počudovanie v prípade Slovákov, kde sa až 47 % vyjadrilo za akceptáciu moslima. Z krajín V4 sme teda dopadli ako najtolerantnejší k islamu (ak teda prieskum nezavádza). U Maďarov by akceptovalo moslima 21 % a u Poliakov 33 %.

Prečo by Slováci mohli byť takto tolerantní k moslimom, zatiaľ čo Česi nie? Myslím, že to bude predovšetkým silnejším zapojením českej alternatívnej scény do anti-islamizmu. Česi sú v tejto oblasti vďaka tomu vzdelanejší, lepšie informovaní, existuje tu rozsiahla sieť protimoslimských webov a fungovali tu vyslovene skupiny či organizácie zamerané proti islamizácii (Konvičkov Blok proti islamu a pod.). Taktiež českí politici (ako napr. Okamura) sa k islamu vyjadrujú častejšie a otvorenejšie. Na Slovensku podľa mňa stále chýba širšia spoločenská diskusia o islame a aj alternatívna scéna sa tejto oblasti podľa mňa dostatočne nevenuje (česť výnimkám ako bol Medzičas alebo i Prop). Máme teda v tomto smere čo doháňať.

Pokiaľ ide o postoj k Židom, tak opäť sme dosiahli celkom vysoké číslo, pokiaľ ide o ich akceptáciu: 73 % Slovákov by nemalo problém so Židom v rodine. To je zároveň odpoveď pre všetkých tých “dankovcov” a “havranovcov”, ktorí tvrdia, že na Slovensku je anti-semitizmus na vzostupe a musíme neustále bojovať proti “ľudáckym” reliktom a sprísňovať legislatívu. Slováci tu opäť dopadli ako najviac tolerantní v porovnaní s Čechmi, Maďarmi i Poliakmi.

Skutočnosť, že Česi, ktorí sa zvyknú považovať za najviac voľnomyšlenkárskych či liberálnych zo stredoeurópskych národov či z V4, vyšli z prieskumu ako najväčší antisemiti je celkom prekvapivá. Opäť to môže súvisieť s ich alternatívou a informovanosťou.

Tento prieskum však podľa českého sociológa Daniela Prokopa môže byť dosť skreslený. Podľa jeho slov „v Česku prieskum prebiehal v zime 2015, čo je čas najväčšej hystérie z migračnej krízy. Prieskum navyše prebiehal osobným zberom a ten viac zasahuje konzervatívnejšiu populáciu.“

Prokop ďalej tvrdí, že na Slovensku sa dáta zbierali odlišne – telefonicky. To môže mať vplyv na odpoveď respondenta. Podľa Prokopa to môže zohrať rolu na úrovni 15 až 20 percent, čo by znamenalo, že rozdiel medzi Slovenskom a Českom nemusí byť až natoľko veľký.

Treba tiež spomenúť, že štúdia Inštitútu pre verejné otázky z minulého roka prišla s podstatne menej tolerantným výsledkom pre moslimov.

Pri ďalších otázkach by už podľa sociológa Prokopa nemali byť výsledky také skreslené ako pri moslimoch. Poďme sa teda pozrieť na ne bližšie.

2. Postoj k náboženstvu

Hlavné správy to síce vo svojom článku interpretovali naopak (ktovie či nie schválne), ale pravdou je, že pre väčšinu Slovákov nie je kresťanstvo kľúčovým komponentom ich národnej identity. Konkrétne 64 % Slovákov sa vyjadrilo, že kresťanstvo nie je pre nich v tomto smere podstatné. Je to menej ako v prípade Čechov (78 %) a viac ako u Maďarov (57 %) a samozrejme Poliakov (33 %).

Mám za to, že veľká pronárodná strana by nemala byť zameraná protikresťansky a mala by sa usilovať o dobré vzťahy s cirkvami. Na druhej strane nie je vôbec potrebné to v prípade kresťanstva akokoľvek siliť. Slováci sú v tomto smere angažovaní menej, než sa všeobecne tvrdí. Parafrázujúc Vojtecha Tuku “Slovensko nie je katolícky štát”. 🙂

3. Postoj k homosexuálnym manželstvám

Tu sa Slovensko radí niekam k stredu. 47 % je proti a 47 % za. Zdá sa, že homosexuáli a homomanželstvá tiež nie je téma, pri ktorej by bol slovenský národ nejako extra zjednotený. Zároveň sa táto téma výrazne dáva do popredia médiami, pretože pekne rozdeľuje slovenskú spoločnosť na dva veľké a nezmieriteľné tábory, pričom dáva zabudnúť na podstatnejšie problematiky.

Z krajín V4 sú v tejto oblasti (neprekvapivo) najliberálnejší Česi (65 % za), ktorí už majú registrované partnerstvá a nedávno sa u nich Babiš vyjadril, že by sa mohli uzákoniť už aj manželstvá. Naopak takí Maďari, napriek tomu, že majú tiež registrované partnerstvá, sú v tejto otázke konzervatívnejší ako Slováci (64 % Maďarov je proti), ba dokonca predbehli i Poliakov (59 % proti). Je to zaujímavé, lebo Maďari sú menej religiózni, ako Poliaci. Zrejme to bude súvisieť aj s ťažením Orbána proti gender ideológii.

4. Podpora legalizácie potratu

Tu to nedopadlo dobre pre pro-lifeistov. Iba 23 % Slovákov je za zákaz potratov. Ani Maďari a Česi sa v tomto pro-life smere veľmi nechcú angažovať (za zákaz je 25 % Maďarov a len 14 % Čechov). Výraznejšie sa teda od nás odlišujú len katolícki Poliaci, kde je za zákaz abortu 52 %. Znovu sa teda potvrdilo, že kotlebovci so svojim anti-potratovým ťažením stavili na zlú kartu. V tomto priestore totiž veľmi nejde o populistickú tému, resp. o niečo čo by národ zjednocovalo.

5. Viera v Boha

69 % Slovákov verí v Boha a 27 % nie. Z tých, ktorí veria, si je 37 % istých existenciou Boha a 31 % má pochybnosti. V tomto sme zase v rámci Európy niekde v strede. Najväčší ateisti v Európe sú Česi. Až 66 % z nich neverí v Boha. Najviac pobožné v Európe sú balkánske národy ako Gréci, Bosniaci, Srbi, Chorváti. Poliaci samozrejme tiež dosahujú vysoké číslo (86 % verí v Boha).

6. Oddelenie cirkvi a štátu/nemiešanie sa cirkvi do politiky

72 % Slovákov zastáva klasickú osvietenskú ideu, že náboženstvo by malo byť separované od politiky. V tomto smere sme sa dokonca umiestnili v prvej desiatke medzi európskymi národmi. Z V4 nás predbehli Česi, kde 75 % je za oddelenie náboženstva a politiky. Prekvapivo pre niektorých, až 70 % Poliakov tiež súhlasí s týmto oddelením (a v Poľsku, na rozdiel od Slovenska, došlo k odluke katolíckej cirkvi od štátu). (Pozn. redakcie: Nie je to až také prekvapivé. Mnoho veriacich vidí v spojení štátu a cirkvi akési politické pozadie. A celkom oprávnene. Oddelením štátu a cirkvi stratí štát vplyv na cirkev, čo je len vo všeobecný prospech – konečne cirkev začne pracovať pre svoje „ovečky“ a nie sa snažiť ulahodiť štátu, ktorý ju platí.)

7. Dôležitosť pôvodu a narodenia sa v danej krajine pre národnú identitu

Tu sme tiež dopadli najslabšie z krajín V4. Iba 63 % Slovákov považuje za dôležité pre národnú identitu to, aby dotyčný mal slovenský pôvod. Pokiaľ ide o krajinu narodenia, tak tá má význam pre 56 % Slovákov. V tomto smere nás opäť prevýšili Česi (78 % pri pôvode, 66 % pri narodení v krajine) a výrazne i Poliaci (82 % – pôvod, 83 % – narodenie v krajine) a Maďari (83 % – pôvod, 89 % – narodenie v krajine).
Slováci sú teda signifikantne menej nacionalistickí ako Maďari a Poliaci.

Záver

Tento prieskum odhalil najmä výrazné odlišnosti medzi západnou a východnou Európou. “Východniari” sú signifikantne nacionálnejší, konzervatívnejší, nábožensky založení (s výnimkou Česka, Lotyšska a Estónska) a ostražitejší voči moslimom. Slováci dopadli v rámci celej Európy relatívne dobre, ale keď ich budeme porovnávať v rámci V4, tak musíme konštatovať, že sme podľa tohto prieskumu evidentne najviac “slniečkoví” a naivní. To, že dosahujeme nižšie hodnoty nacionalizmu a ostražitosti voči cudziemu možno bude súvisieť s nižším sebavedomím vzhľadom na historický vývoj v porovnaní s Čechmi, Maďarmi a Poliakmi, ale najmä s tým, že na rozdiel od Maďarov a Poliakov sa naše vlády nedokázali adekvátne vysporiadať s médiami, ktoré sú aj naďalej v rukách cudzincov rozširujúcich propagandu útočiacu na pro-národné sentimenty a pro-národnú obozretnosť. V porovnaní s Čechmi zase máme o niečo slabšiu či menej kvalitnú alternatívu a chýba nám tu umiernenejšie pôsobiaca nacionálna strana zameraná výraznejšie proti-imigračne podobná Okamurovmu Úsvitu, ktorá by dokázala širšie osloviť i vyššiu strednú triedu. Ako spomenul v tomto rozhovore i Konvička, v Česku sa proti islamu bežne vyhraňuje značná časť politických a kultúrnych elít. Bohužiaľ, na Slovensku naše elity mlčia.

Zdroj: www.pewforum.org
Autor: Roland Edvardsen, www.protiprudu.org

O Roland Edvardsen

32 komentárov

  1. Martin Rubáš

    Slováci ani jako poslední neodmítli globální pakty o migraci. Těmito pakty otevíráme pandořinu skříňku. Je to závazné dokument je plný slov jako přijmou závazek, zavážou se… To že to je nezávažné jsou lži.

    http://www.epshark.cz/clanek/1232/globalnim-paktem-otevirame-migracni-pandorinu-skrinku

    • Veru, aj to, že z V4 reagujeme ako poslední zase o niečom vypovedá…Ale verím, že to neprejde. SNS, Sme-rodina a SaS sa už proti tomu ohradili. A v Smere určite sú ľudia, ktorým to vadí – ale vyčkávajú kvôli Lajčákovi.

      • V ČR to není o mnoho lepší. Řekl bych, že za případným odmítnutím toho paktu stojí zejména Babiš a pár dalších politiků z vlády. Od ostatních politiků, novinářů a komentátorů je spíše slyšet o nějaké izolaci ČR. Oni prostě nedokáží dělat vlastní politiku dle vlastních rozhodnutí, musí se čekat, co udělají ostatní, a pak se rychle k někomu přiklonit..

  2. 1. Postoj k židom a moslimom

    Proti židom nič nemám, tí sú pomýlení, horší sú však Židia, nakoľko tí sú extrémne etnocentrickí (čo nám chýba) a svoj kolektívny záujem kladú nad záujmy jednotlivca a toho-ktorého spoločenstva v ktoróm sa etablovali, resp. majú v k nemu parazitický vzťah, ktorý je z dlhodobého hľadiska neudržateľný a pre domácich škodlivý (veď z koľkých krajín boli vyhnaní vidlami počas dejín). Doporučujem dvojzväzkové dielo Alexandra Solženicyna s názvom Dvesto rokov pospolu.

    Pokiaľ ide napr. o Bosniakov a Bosniačky bez chuti do džihádu, tak sú moslimovia OK. 🙂

    2. Postoj k náboženstvu

    Abrahamické náboženstvá striktne odmietam, pretože sú v priamom rozpore s faustovsko-prometeovskou charakteristikou európskych kultúr, ale inak mám vcelku liberálny postoj.

    3. Postoj k homosexuálnym manželstvám

    Nukleárna rodina musí byť sakrálna ako jeden z pilierov zdravej a prekvitajúcej spoločnosti. Profánny homosexualizmus musí byť teda nekompromisne vnímany ako nechcenný jav.

    4. Podpora legalizácie potratu

    Tu som tzv. vargtard, ergo potraty považujem za formu eugeniky, a síce so správnym prístupom nakoniec môžu byť potraty produktívne pre zdravý celok.

    5. Viera v Boha

    Mne je sympatická polyteistická viera našich predkov. Dá sa povedať, že európske národy pred kresťanstvom málokedy bojovali z náboženských príčin – podobnosť polyteistických panteónov je zjavná pri bližšom pohľade. Národy nemali úplne totožné božstvá, ale pripisovali im rovnakú moc. Išlo predovšetkým o metafory prírodných javov a najdôležitejších sociálnych pilierov – smrť, vojna, obchod, láska, slnko, voda, vietor, zem atď.

    Tu zase doporučujem prednášku Mgr. Jana Kozáka PhD. na tému staroseverského panteónu (pozri tu https://www.youtube.com/watch?v=puoejyogF3Q). A tiež jeho knihu s názvom Ódinn. Mýtus, oběť, iniciace.

    6. Oddelenie cirkvi a štátu/nemiešanie sa cirkvi do politiky

    Pokoncilná cirkev je mŕtvola, metastatická rakovina. Jej hlavní predstavitelia a bežní kresťania sa dnes doslova predbiehajú v tom, že ktorí z nich je menej kresťanom. Nie som odborník na Sýriu, ale tam tuším celkom tolerantne vedľa seba žijú rôzne náboženské skupiny, a to aj vďaka sekularizácii, ergo vylúčeniu náboženského vplyvu z politiky. Hlavné pravidlo je prežiť ako národ, to musí byť nadradené náboženstvám, zákonom, ústavám atď.

    7. Dôležitosť pôvodu a narodenia sa v danej krajine pre národnú identitu

    Pre národnú identitu je pôvod všetko, v opačnom prípade smerujete k anorganickej „občianskej spoločnosti“, ktorá vedie do slepej uličky. A neviem, či to je dobrý smer v dobe, v ktorej občianský preukaz nič neznamená, resp. je to len zdrap papiera. Ani tisíc poloafričaniek so slovenským občianstvom tento prostý fakt nezmení. Na elementárnej úrovni identitu takto chápe väčšina, lež mnohí sa dnes pretekajú v morálnom signalizovaní a chcú byť rozhľadení „svetoobčania“.

    • Až tak rýchlo a spontánne som písal, že som zabudol niekde do textu vtesnať aj NPC mém, ktorý som pôvodne plánoval. Dokonalosť NPC mémov je úmerná ich dnešnej popularite v našich kruhoch. 🙂

    • Fráter, pekne rozpísané. Pridám moje postoje:

      1. Postoj k židom a moslimom.
      Myslím, že ten je u stálych čitateľov propu dobre známy :-). Neviem však či by som tu veľmi rozlišoval medzi židmi a Židmi (niektorí by chceli písať len malé začiatočné písmenko). Ja zvyknem hovoriť, že je o Židoch najlepšie písať ako o ideologickom fenoméne než ich konkrétne menovať. Takže radšej hovorím o globalizme, sionizme či kultúrnom ľavičiarstve.

      Bieli moslimovia ako Bosniaci sú autochtónne európske etnikum, ktoré je sekularizované, tam nie je veľmi čo riešiť. O niečo problematickejší sú už nedávni bieli konvertiti na islam v majoritne nemoslimských krajinách. Ja by som najradšej islam zakázal ako nekompatibilnú politickú ideológiu. Bolo by to samozrejme v rovine jeho verejnej prezentácie (zákaz mešít a minaretov, moslimských pokrýviek, zákaz halal porážky a pod.), v súkromí si samozrejme ľudia môže študovať kulty či mystériá aké len chcú. Nedávno som písal, že taký moslim (skôr „moslim“ :-)) ako Čech a orientalista Peter Pelikán (ktorý inak odmieta moslimskú migráciu do Európy) môže byť v európskej spoločnosti v pohode tolerovaný. Ale takú Sinead O Connor, verejne propagujúcu nenávisť k bielej rase (v dôsledku konverzie na túto rasistickú „hnedoidnú“ ideológiu), by som netoleroval. Okamžitý deport do ummy, alebo do blázinca 🙂

      2. Postoj k náboženstvu
      Nemám väčší problém s tzv. kultúrnym kresťanstvom. Keď Orbán hovorí o obrane kresťanstva je jasné, že myslí na bielu, európsku kultúru. Jasne hovorí o tom, že tu nejde o obranu článkov viery, ale spôsobu života. Nie je to úplne môj jazyk, ale akceptujem to. Súčasný stav považujem za celkom dobrý (náboženská sloboda a tolerancia garantovaná štátom), hoci niektoré sekty môžu byť problematickejšie. Okrem islamu a judaizmu je tu ešte napr. jehovizmus, Milosť a obdobné radikálnejšie importy z Ameriky. Samozrejme aj scientológia je kontroverzná. Zákaz možno nebude potrebný, ale ľudia by mali byť dostatočne informovaní, vzdelaní o škodlivom vplyve takýchto náboženských spolkov.

      3. Postoj k homomanželstvám
      Som skeptický, pokiaľ ide o manželstvá s adopciami. Nie v tom zmysle, že by homosexuáli boli horšími rodičmi ako heterosexuáli, ale v tom, že takýto typ rodiny môže vkladať dieťaťu do hlavy predstavu, že mužské a ženské telá a mysle nie sú odlišné a tradičné mužské a ženské úlohy v spoločnosti nie sú nevyhnutné. Psychológ Jordan Peterson, ktorý teda naozaj nie je žiaden homofób či akýkoľvek extrémista, tu pekne vysvetľuje úskalia takýchto zväzkov: https://www.youtube.com/watch?v=4jef2C4T1_A Registrované partnerstvá bez adopcií za dnešných podmienok tiež nepodporujem, aj keď v reáli to zase až taký „big deal“ nie je. Ale mohlo by ísť za dnešných podmienok o „slippery slope“.

      4. Potraty
      S potratmi to mám veľmi jednoduché: potraty u horných 20% z populácie (IQ nad 105) sú škodlivé, u spodných 50% (IQ pod 90) naopak prospešné. Ak aj nepočítame 3 prípady na ktorých je väčšinový konsenzus (ohrozenie života a zdravia, defekt plodu a znásilnenie) chodia na potraty z tzv. „sebeckých“ dôvodov aj tak zvyčajne ženy, ktoré sú nejakým spôsobom upadnuté alebo žijú v upadnutom prostredí. Dáta hovoria jasnou rečou: nechcené deti vykazujú zlé životné výsledky. V tomto som jednoducho konzekvencionalista: https://sk.wikipedia.org/wiki/Konzekvenci%C3%A1lna_etika

      5. Viera v Boha
      Som tolerantný ateista, ale verím v silnú spriaznenosť človeka s prírodou. 🙂

      6. Odluka cirkvi od štátu
      Som samozrejme za a chcem napísať, že súhlasím s redakciou, že pozitívny postoj k odluke nie je taký prekvapivý ani u veriacich. Odluka práveže môže cirkvám skôr pomôcť.

      7. Dôležitosť pôvodu a narodenia sa v danej krajine pre národnú identitu
      Toto je jedna z oblastí, ktorú treba častejšie riešiť a dobre vysvetľovať. Videli sme náročnosť tejto témy aj pri tej nedávnej mediálnej masáži okolo vodky Absolut, kde nám korporátne splašky chcú tvrdiť, že tá prezentovaná mulatka je normálna Slovenka. Vraj prečo by nemohla byť, keď jej matka je Slovenka, žije na Slovensku, rozpráva po slovensky, má byť vraj stotožnená so slovenskou kultúrou atď, atp..

      Niektorí jednoducho dobre nechápu, prečo je problematické považovať negroidného miešanca za plnohodnotného Slováka. V prípade, že by na Slovensku bol zaužívaný pojem „Afroslovák“, podobne ako sa môžeme stretnúť s pojmom Afroameričan alebo aj Afronemec, tak presne do tejto kategórie by spadala. Áno, ona je do istej miery spojená so Slovenskom a slovenským národom, pričom prípady ako ona (ktoré sú stále relatívne raritné) môžu byť akceptované v rámci národa ako istá výnimka, ale je intelektuálne nepoctivé tváriť sa, že je presne to isté čo „Bioslovák“.

      V denníku N sa napr. písalo, že prečo považujeme na Slovensku Mekyho Žbirku za Slováka, hoci má matku Angličanku, ale túto dievčinu už nie, hoci je na tom presne rovnako ako Meky (v tom zmysle, že len otca, resp. jedného rodiča má cudzinca, ale inak je vo všetkých ostatných bodoch spätá so Slovenskom).

      Nuž, tu ide práve o tie stupne blízkosti, t.j. že napr. Angličan je o dosť bližšie k Slovákovi ako negroid, Arab je tiež o niečo bližšie ako negroid, atď, atp., čiže naozaj nie je miešanie ako miešanie. Napríklad Slovensko môže kľudne prijať šikanovaných Búrov z JAR, a nijako výrazne ho to nepoznačí. Veď napokon v stredoveku sem prúdili Nemci neustále, a v pohode nakoniec splynuli a obohatili genofond.

      Bude naozaj potrebné nejako ozrejmiť pojmy ako národ, etnicita, rasa a čo vlastne robí Slováka Slovákom, lebo mnohí stále akoby nechápali, že tieto veci nie sú len o nejakom jazyku, oblečení či sviatkoch, ale že je nevyhnutné, aby tam bol prítomný aj ten biologický substrát, ten tzv. „koreň“, ktorý je, na rozdiel od jazyka, náboženstva a kultúry, nezmeniteľný a ak absentuje, tak nemôžeme hovoriť o autentickom Slovákovi či Európanovi. A tento biologický substrát sa zvykne nazývať pojmom rasa.

      • Chcel by som ťa vidieť ty čistý biologický substrát, či máš skutočne ten tzv. „koreň“, tj. či náhodou nie si geneticky poznačený nejakou zložkou nekompatibilnou s čistotou árijskej rasy. Či náhodou tvoje vonkajšie znaky ako vzrast, držanie tela, prípadne tvar a genetické znaky tvojej lebky nenaznačujú vplyv nejakého cudzieho elementu napr. prímes turkotatarkých prípadne mongoloidných genetických znakov.

        • Presne takéto priblblé príspevky som mohol očakávať. Ja píšem niekde o nejakej čistote árijskej rasy? Akýkoľvek starobylý admixure nie je dnes problém, netreba ho riešiť. Toľko k tomu, čo budem robiť, ak zistím, že mám nejaké turkotatárske alebo mongoloidné gény. Keby si sa na mňa pozrel, tak uvidíš belocha. Keď sa pozrieš na modelku z Absolutu vidíš černošku, event. mulatku, nie Slovenku. Reč bola o nedávnom miešaní – a ešte k tomu s negroidom, čo je najvzdialenejšia skupina, ktorá sa na tomto území historicky nenachádzala.

      • Odpoveďou je armádne nariadenie, že až vnuk importovaného cudzinca môže byť príslušníkom represívnych zložiek a parlamentu (UK of GB and NIr), pričom importovaná osoba, xénai, by nemala mať hlasovacie právo. Ak si niekto myslí, že toto je xenofóbne, tak je, ale fungovalo to tak v superdemokratických Aténach.

  3. JE CHÝBA DEBILNÝCH SLOVÁKOV, ŽE NEVOLIA RADIKÁLNEJŚIU PORNÁRODNÚ STRANU.

    čAJÍČKOVÚ STRANU TYPU OKAMUROVE SPD, KTORÚ TŔAPI LEN ISLAM, NO NEGROIZÁCIA RESP. ODBIELENIE SLOVENSKA A ČO I LEN O NIEČO MÁLO VYŔAZNEJ NEBIELA LEGÁLNA MIGRÁCIA JU NETRÁPI, TAK TAKÚ STRANU FAKT NETREBA!

    0. ACH TÁ SLOVAČ!
    AKO SOM SA OBÁVAL: ŽIADNE RASOVÉ UVEDOMIENIE, NIČ.

    ONI SÚ FAKT OCHOTNÍ POVAŽOIVAŤ ZA SLOVÁKA / SLOVENKU KAŽDÉHO, AJ KEĎ JE TO RASOVO ZMIEšANÁ OSOBA ALEBO OSOBA INEJ RASY.

    FAKT NECHUTNÉ.
    HANBÍM SA V TOMTO ZA SOVJ NÁROD A JEHO ZMÝŠĽANIE!

    PODĽA MŇA LE NTEN, KOHO RODIČIA, STARÍ APRASTARÍ RODIČIA (AKO AJ JEHO POLOVIČKY PARTNERKY A JEHO POLOVIĆKA APARTNERKA) SÚ VšETCI ĆISTO BIELI, LEN TEN MôŽE BYŤ SLOVÁKOM AJ RODOM, NIELEN OBČIANSTVOM A JEJ JEDNO, ČI BOLA JEHO MATER, ALEBO JEHO OTEC, SLOVENKOU / SLOVÁKOM, POKIAĹ SA NEZMIEŠALA S INORASOVÝM ČLOVEKOM.

    SAMOZREJME, POKIAĹ BYN IEKOT NESPĹŃAL VYŠŚIE UVEDENÉ RASOVÉ KRYTÉRIÁ, NEPOMOHLO BY MU ANI, KEBY SA TU NARODIL A SLVOENSKO, NÁš NÁROD, TRADÍCIE, FOLKLÓR A INÉ MILOVAL CELÝM SVOJÍM SRDCOM – PRINAJMENŠOM BY MOHOL BY´T LEN OSOBA SO SLOVENSKÝM šTÁTNYM OBĆIANSTVOM ,ALE TAM BY STO AJ KONČILO.

    CHCELO BY TO NENÁSILNÚ, NEVTIERAVÚ A NEAGRESÍVNU VÝCHVU ALEBO AJ INDOKTRINÁCIU SLOVÁKOV ABY SA RASOVO UVEDOMILI S TÝM, ŽE INÉ – ANIT-WHITE A TEDA AJ ANTINÁRODNÉ NÁZORY, BY SA POTLÁčALI A DETI BY SA MOHLI AJ ODOBERAŤ AJ TÝMTO ĽU´DOM, AK BY SPĹŇALI RASOVÉ KRYTÉRIÁ.

    SAMOTREJME, DETI LGBTI „PÁROV“ BY SA IM MALI ODBOERA´T TAK, ALEBO TAK A POSIELAŤ BUďTO DO KLÁsTOROV – LEN ABY SA TO NEZNEUŽÍVALO A NEBOLO TO čASTÝM JAVOM ALEBO DO X-KRÁT PREVERENEJ KREsŤANSKEJ NEBIELEJ RODINY DO NEBIELYCH BEZPEČNÝCH A KREšTANSKÝCH KRAJÍN.

    -NA MOSLIMOV VšAK BACHA AJ KEĎ BY BOLI BIELI – RAdŠEJ ANI TAK ICH MEDZI SEBA NEPRÍJMAŤ.

    1. JA SI MYSLIM, ŽE AJ NAšA ALTERNATÍVA JE DO ANTIISALMIZMU ZAPOJENÁ DOSŤ.

    VEĎ SA STÁLE VRAVÍ LEN O ISLAMIZÁCII, ALE O OCHRANE čISTOTY, DOMINANCIE A HOMOGENITYBIELEJ RASY VEĹMI MÁLOKEDY A AK AJ, TAK SA TO PO CHVÍLI PREKRYJE ĎALŠÍM „LEN ISLAM JE NAJDôLEŽITEJŠIA HROZBA“.

    -MIMOCHODOM: JA BY SOM V RODINE RADŠEJ VIDEL BIELEHO ŽIDA (A DÚFAL BY SOM, ŽE SNÁď KONVERTUJE), AKO INORASOVÉHO KRESťANA.
    mOSLIMA ASI NIE – A TO ANI BIELEHO.

    P.S.
    JE MI JEDNO, ŽE ROZMÝŠĽAM AKO DRUHÁ STRANA, LEBO S ICH CIEĽOM RASOVÉHO PREMIEŠANIA BIELYCH-EUROPOIDNÝCH KRAJÍN ZÁSADNE NESÚHLASÍM A TO JE NAJDôLEŽITEJŠIE.

  4. A INAK SAMOZREJME, ANTI-WHITE A TÝM PROTINÁRODNÉ AKO AJ ANTIKRESŤANSKÉ MÉDIÁ MUSIA BYŤ UMLČANÉ, TO JE JASNÉ.

  5. Podobným výzkumům moc nevěřím, většinou jsou hodně zavádějící, protože nikdy neobsáhnou celou populaci ve své rozmanitosti. Ale jistý rámec to může mít. Třeba to, že západní státy jsou daleko pokrokovější, tzn. zdegenerovanější.

    Souhlasím s příspěvkem pana Frátera.

    K těm potratům bych doplnil, že to nelze brát obecně – úplně zakázat/povolit. Pokud je jisté, že dítě bude zdravé, je podle mě nesmyslné, aby došlo k potratu. Je přece možné zajistit jeho vyrůstání a výchovu i jinak, když vlastní matka nemá zájem, případně tomu nepřejí jiné okolnosti. Tady by mohl pomoci stát. A ne vyhledávat nějaké cizí sirotky odlišných zvyklostí i rasy.

    A na závěr – křesťanství je „anti-white“ stejně jako další popisované hrozby. Na něm se rozhodně nedá stavět nějaké obrození Evropy.

    • Ja som samozrejme viackrát v texte zdôraznil, že k takýmto prieskumom treba pristupovať obozretne, nebrať ich príliš vážne. Ale čísla, ktoré poskytlo PRC s výnimkou tých moslimov, pôsobia vierohodne.

      Ono netreba zase takéto prieskumy úplne zavrhovať. Práveže treba ich robiť a oboznamovať sa s nimi, aby sme mali aspoň nejakú bližšiu predstavu o tom v akom stave sa môže naša spoločnosť nachádzať.

  6. No konečne sa nám Aman rozhýbal s tými článkami 🙂 Už som sa bál že som tu jediný kto tvorí obsah. Ak motyka vystrelí, koncom týždňa sa vrátim k prekladaniu.

    K článku – Bude naozaj potrebné nejako ozrejmiť pojmy ako národ, etnicita, rasa //// Skvelý námet na ďalší článok 🙂

    Pokiaľ ide o Slovákov, tiež si myslím, že sme najslabší článok V4. Neviem o tom, že by ostatné národy V4 boli toľko fackované za vlastné dejiny, že by v nich bol pestovaný taký silný pocit viny aký sa pestuje u nás (viď Havran a spol.) a podobne. Médiá a asi aj vzdelávací systém sa snažia ubíjať všetko národné povedomie, všetku národnú hrdosť, všetko čo tvorí našu identitu, ako na to často poukazuje aj Ľubo Huďo na Infovojne.

    Navyše sme veľmi poddajní a pasívni, každému je všetko jedno, vkuse sa na niečom s niekým hádame a nevieme sa zjednotiť. Chýba nám odvaha, odhodlanie, iniciatívnosť (ak nerátam iniciatívu Za slušné Slovensko a podobné frašky), motivácia… Ako národ podľa mňa vykazujeme ženské črty. Aj naši politici sú dosť mäkkí a rovnako tak aj naše „elity“. Pritom obľúbení sú skôr „drsní“ politici typu Orbán, Salvini a medzi Turcami Erdogan. Možno sa mýlim, ale oni vykazujú mužskejšie črty než náš Pellegrini, Danko, Matovič 😀

    • Aman? To je kto? 🙂 Niečo mi to meno hovorí. Asi by som mal ísť k hypnotizérovi a zistiť niečo o svojom minulom živote. 🙂

      Ten tvoj popis na Slovákov sedí takmer dokonale. Sme takí neprebudení „bačovia“. Ešte aj ako „fašisti“ sme patrili k tým najmiernejším a ani sme nechceli nikoho popraviť. Ale ako píšeš: o hlavu nám to budú globalisti búchať non-stop a možno i viac než ostatným. Ja viem, že tá spomínaná „holubičia povaha“ je klišé a predsudok, ale dovolím si tvrdiť, že tentokrát ide o predsudok s pravdivostnou hodnotou.

      Ono tie politické elity naozaj odrážajú povahu národa ako celku. Podobne ako Macron pekne stelesňuje prototyp francúzskeho muža, tak aj náš sladký a vysmiaty Peťko Pelegrín je len reministenciou typického Slováka – naivného, pasívneho, bojazlivého. Nečudujem sa tomu, že je to dnes jeden z najpopulárnejších politikov na Slovensku (vraj po kiske, ale chcem dúfať, že tej tie agentúry pridávajú).

      Samozrejme, že niektorí muži budú mať viac feminníne vlastnosti či kvality, ale to podstatné je mať integritu a hodnoty. Taký Fico sa môže štylizovať do úlohy alfa-samca, ale čo z toho, keď v realite ukázal obrovskú slabosť a ústupčivosť? Lajčák nie je Pellegriniho vina, ale Ficova. To Fico tu fatálne zlyhal a doteraz zlyháva v tom, že nechce verejne priznať túto chybu, t.j. nechce otvorene vystúpiť proti tomu migračnému paktu, ale ostáva zalezený vo svojej diere. Hlavná vec, že má spolu s Blahom čas váľať sa na Kube a vypisovať o nej oslavné ódy. Títo červení nostalgici sú fakt neskutočne smiešne, vrcholne patetické postavičky.

      • Fico aj trocha vystupuje proti paktu, ale je to tak, ako píšeš – že to podcenil a stále sa nerozhodol ani teraz. Lenže december sa blíži a teda toho 9. 12 či kedy presne to Slovensko buď podpíše alebo nepodpíše. A ak podpíše, tak Smer naozaj skončil. To bybola výhra SaSky, pretože voliči Smeru by prešli k protiutečeneckému šašovi Sulíkovi.
        Je to dilema s jediným riešením – Smer nesmie dopustiť podpísanie paktu. Aj keby mali Lajčákovi a jeho zástupcom z rovnakého cesta nohy zlámať.

        Pre nás ale platí: ak to Smer nepodpíše, možno ešte aj lepšie. Aspoň sa národovecké a iné „umiernené“ skupiny spamätajú a posunú, zas pochopia o niečo viac, že už nejde o to, „ako vyzeráme“, ale o to, či zabijú negri nás alebo my ich. Presne takto naostro.

        • Fico sa k paktu jasne vyjadril až dnes a to tak ako sa aj dalo predpokladať: Smer ho odmieta. Lenže dlho predtým bol on a
          ostatní úplne ticho a jediní, kto sa k paktu zo Smeru aspoň trochu vyjadrili boli Blaha (ale ten pôvodne dosť nejasne, náznakovo), Vaľová (v Slobodnom vysielači) a Podmanický (všetci samozrejme odmietavo).
          Pochopiteľne, ja rozumiem, prečo v Smere tak vyčkávali, prečo namiesto konkrétneho adresovaniu paktu, len ubezpečovali ľudí, že na migračnej politike nič nemenia (Pellegrini, Blaha a pod.) – lebo Lajčák. Lajčáka si zrejme museli zavolať na koberček a presviedčať ho, že podpísaním tohto globalistického paskvilu zničí reputáciu nielen sebe, ale i celej strane Smer. No dúfam, že to ten hlúpučký riťolez pochopil.
          Ja si myslím, že to nakoniec odmietneme, ten odpor je príliš silný a s výnimkou Lajčáka a Hídu nikto tomu nevyslovil podporu. Ale stojím si za tým, že Lajčák je Ficova obrovská, ak nie i najväčšia, chyba.

  7. V4 je dnes úplně k ničemu. V současném stavu nemá žádný potenciál zachránit národní existenci národů těchto zemí (ČR, Slovenska, Polsko i Maďarska). Buďme realističtí:

    Všechny země V4 jsou totálně ovládnuté židy a zednáři. U ČR a Slovenska to, vzhledem k historii zednářské Masarykovské ČSR, která se stala defacto druhým Izraelem, není třeba nijak zvlášť zdůrazňovat. Polsko (i přes křesťanskou zbožnost velké části Poláků) je v plné moci satanského židovského jařma. I samotného Kaczynskiho strana „Právo a spravedlnost“ je židovská strana – v moci židovské rodiny Kaczynskich. Jaroslaw Kaczynski (alias Benjamin Kalkstein) je sám žid. Jeho bratr Lech Kaczyński podpořil obnovení židovské-zednářské kabalistické lóže B’nai B’rith. Rodina Kaczyńskich a jejich strana „Právo a spravedlnost“ tak byli a jsou židovskou „řízenou opozicí“ – falešní polští patrioti. Mj. jejich rozhodnutí (na tom dodnes samotný Jaroslaw Kaczynski trvá) o setrvání Polska v EU je více než výmluvné.
    K tomuto tématu doporučuji následující – Spiknutí proti lidstvu a církvi:

    – Židovláda v Polsku – Polsko: Podivuhodné znovuobjevení se ztracených

    – Polský stát pod nadvládou židovské menšiny – Polsko s Davidovou hvězdou v pozadí

    A Maďarsko? Zde to je dost diskutabilní. Každopádně je znepokojivé přátelství Orbána s Izraelem a Netanjahuem. Orbán šel mj. kdysi mlátit hlavou ke Zdi nářků. Jeho manželka Anikó Lévaiová je vůdčí představitelkou neziskové organizace „Magyar Ökumenikus Segélyszervezet“ (náboženská ekumenická organizace), která má být financována Sorosem. Jeho rozhodnutí nevystoupit z EU též nevěstí nic dobrého. Nabízí se tedy otázka – je Orbán skutečně pravý maďarský patriot nebo jen další židovská „řízená opozice“?

    Co z toho plyne? Vhlížet za této situace k V4 je směšné. Nás národ český, stejně jako národ slovenský, za této situace nemá (bohužel) žádnou naději. Za současné situace naše národy míří ke konečné zkáze. A to se týká víceméně každé země na světě. Za současné situace nástupu nejhorší tyranie v dějinách lidstva v podobě satanského židovského NWO pod vládou židovského krále/Antikrista nic nestojí v cestě. Nemá cenu si dělat nějaké iluze. Moc šancí na záchranu už lidstvo nemá.

    Přece však tu je jedna naděje. A tou je Rusko. Pravda, za současné situace, pod vládou židovské loutkové Putinovy/Medvěděvovy vlády, není a může být naší nadějí, ale ze všech zemí má největší potenciál povstat ke své dávné velikosti a zbavit se židovských okovů. Proč? Rusko a Rusové, žijící celá staletí pravoslavným životem (které zednářský sekularismus a oddělení Církve od státu nezná), ještě nezapomněli na své duchovní kořeny. Na Západě kvůli zednářskému osvíceneckému-luciferiánskému sekularismu už na své duchovní kořeny defacto zapomněli a pro západní národy tak prakticky není šance, že by povstaly ke své dávné velikosti.

    Rusko má ještě naději – pokud dojde k oživení křesťanských pravoslavných kořenů, má Rusko šanci se stát světlem v temnotě satanského židovského NWO. Toto oživení je ale závislé na obnovení PRAVOSLAVNÉHO CARSTVÍ. Bez pravoslavného cara je totiž Rusko ztraceno. Na oddanosti ruského lidu vůči svému a Bohem pomazanému carovi stojí a padá velikost ruské země. Velikost dávného Ruského impéria stála právě na této ruské oddanosti vůči carovi (která má původ v pravověrném pravoslavném křesťanství). Jen jednou tato oddanost ochabla – to bylo r. 1917. Rokem, kdy ruský lid, zejména ruská šlechta (řada z nichž byli mj. svobodní zednáři), pod vlivem osvícenství/luciferiánství a vidiny zlatého telete zradil svého cara, vládnoucího z Boží milosti. A Ruské impérium následně zaniklo. A nastoupilo na jeho místo kruté židovské jařmo. Aneb důsledek ruského odpadnutí od křesťanské víry a příklon k satanskému duchu osvícenství, které předtím zachvátilo celý Západ (který na to také doplatil). Že veškeré strasti mají původ zde (ve zradě Bohem pomazaného cara) si bohužel řada Rusů stále neuvědomuje.
    Ale stále tu existuje naděje. Těch Rusů, kteří si uvědomují důležitost návratu pravoslavného carství v procesu vzkříšení Ruska a návratu ruského národa ke své dávné velikosti, stále více přibývá. Tvoří zatím sice menšinu (asi kolem 10-20%) ruské populace, ale přibývají. Lidé jako Natalja Poklonská (viz v souvislosti s revizionismem a odhalováním lží o posledním ruském caru Mikuláši II. a jeho rodině, kteří byli neprávem popliváni a pomluveni liberální i sovětskou bolševickou propagandou).

    Díky těmto lidem má Rusko ještě naději. Jedině pravoslavné carství může porazit globalistický satanský NWO (židovský mesianismus) a nabídnout mu alternativu – tím je křesťanský mesianismus/ruský mesianismus – forma skutečného slovanského mesianismu. Jedině RUSKÝ MESIANISMUS MŮŽE ČELIT ŽIDOVSKÉMU MESIANISMU a zastavit jej. Stejně jako kdysi německý mesianismus pod Hitlerovým vedením. Výhodou je, že, na rozdíl od Hitlerova imperialistického německého mesianismu (ač pravdou zůstává, že Hitler nenese odpovědnost za rozpoutání 2. světové války a proti Rusku a ruskému národu neměl v úmyslu vést válku, nýbrž proti židovskému SSSR), je ruský mesianismus založený na ANTI-IMPERIALISMU a ANTI-KOLONIALISMU. Jelikož tento mesianismus není založený na úzkých nacionalistickém zájmu (jako Hitlerův německý mesianismus), nýbrž na ORTODOXNÍM KŘESŤANSTVÍ – vedený nejen za ruské národní zájmy či slovanské vzájemnosti, ale v zájmu CELÉHO ORTODOXNÍHO KŘESŤANSTVA – vedený za Boha a našeho Pána Ježíše Krista. Ruský mesianismus je tak uskutečňováním veliké duchovní boží mise zde na Zemi.

    I proto politika pravoslavného carského Ruska, ovlivněná panslavismem, byla anti-imperialistická a anti-kolonialistická. Pokud bude svrženo židovské jařmo v Rusku a vrátí se sem pravoslavné carství, mají Slované a celé lidstvo ještě naděje. Jestli však Rusko bude poraženo a zničeno, zkáza veškerého Slovanstva, křesťanstva a celého lidstva je nevyhnutelná.
    V Rusku se rozhodne o osudu celého světa. Bůh dej, ať pod božím vedením Rusové prohlédnou, zvítězí a porazí své židovské utlačovatele.

    • Christian Freeman

      na tento siahodlhý komentár sa dá odpovedať jedine: „Jó, bláhové snění…“ Pravoslávie ako také je vlastne anti-rímsky katolicizmus (keďže od Veľkej schizmy ide len o to, komu sa kto podriaďuje) a to ďakujem – neprosím.
      Slovanský mesianizmus…wtf? Slovania a Slováci (ale i Česi) majú nádej jedine vtedy, ak sa medzi nimi nájdu normálni vodcovia, nie špekulanti, a začnú myslieť na svoje záujmy ako v rámci národa, tak v rámci rasy. Iné začlenenie nám netreba a šovinizmus 19. storočia prinášať do 21. storočia už vôbec nie.

    • Toto je iba taký proruský sentiment bez akýchkoľvek základov. Rusko môže mať nádej, ale nie tým, že sa navráti nejaké „pravoslávne cárstvo“. Rusko sa v prvom rade musí zbaviť neruských elementov (mimochodom, viete ktorá krajina má v Európe najviac moslimov?), tmárstva, korupcie na najvyšších miestach, nevzdelanosti, alkoholizmu, biedy, boľševizmu a otrockého myslenia. Namiesto toho musí nastúpiť súdržnosť, spolupráca, sebaobetovanie a tvrdá práca – to všetko v prospech národa, nie seba, akéhokoľvek náboženstva, cára, firmy či rozvratnej (bajmä boľševickej) ideológie.

      „politika pravoslavného carského Ruska, ovlivněná panslavismem, byla anti-imperialistická a anti-kolonialistická“ tak na toto nemám čo povedať. Snáď len stojí za zamyslenie, ako môže byť impérium antiimperialistické. A zopakujem znova – panslávizmus bol len ruským nápadom, ako rozšíriť svoje impérium smerom na západ. 🙂

      • Tiež len musím krútiť hlavou nad tým, či takéto komentáre tí ľudia naozaj myslia vážne, alebo len trollujú a robia si srandu.

        Jedna vec je kritizovať súčasnú tupú zahraničnú politiku atlanticistov proti Rusku a druhá adorovať Rusko za niečo čo reálne neexistuje a myslieť si, že nás táto krajina nejako spasí.

        Rusko má ekonomiku na úrovni Talianska a príliš malú populáciu, okolo 150 miliónov s demografickými problémami (a ako už bolo spomenuté, tak aj u nich sa moslimom darí rozširovať viac než dobre). K tomu, aby mohlo ísť o skutočne poriadnu veľmoc schopnú výraznejšie ovplyvniť svetové dianie a mať ekonomický, technologický a ideologický vplyv tak ako je tomu pri USA by potrebovalo aspoň 2x väčšiu populáciu a 10x väčšiu ekonomickú kapacitu. Rusko má stále nevyužitú pracovnú silu a nedostatočne využíva svoj ľudský kapitál (IQ).

        Západ aj so všetkými svojimi hnedoidmi je stále bohatší, produktívnejší, menej kriminálny a príťažlivejší (preto aj Rusi do neho tak utekajú) než súčasné Rusko. Netvrdím, že to tak musí byť večne, ale vyhliadky Ruska mi neprídu o nič lepšie než Západu.

      • ::prop

        V tomhle vycházíte z propagandy vítězů. A tato propaganda vítězů, stejně jako v případě německé Třetí říše, je i v případě carského Ruska úplně lživá. Tvrzení o „velkoruském šovinismu“ a „imperialismu“ je výmysl osvícenců, podobně jako dání (skutečných i vymyšlených) zločinů ŘKC v podstatě na roveň komunistických zločinů.

        Avšak kde je důkaz toho, že Rusko provádělo politiku založenou na „šovinismu“? V čem onen údajný „velkoruský šovinismus“ měl vlastně spočívat?

        1) V rasové nadřazenosti? Na politice rasové nadřazenosti stála požidovštělá politika západních velmocí (Britského impéria, Francie, USA atd.). Rusko něco jako politiku postavenou na rasové nadřazenosti neznalo. Naopak neruské národy pod ruskou vládou měly zajištěná větší práva, než národy pod západní vládou. Např. ve střední Asii místní obyvatelstvo z řad vysoce postavených osob dostalo právo stát se příslušníky ruské šlechty a dělat kariéru v ruské veřejné správě a armádě. Rusko též neznalo otrokářství, které bylo pro západní kolonialismus většinu historie typické. Rusové též neruské národy nezavírali do koncentračních táborů. Za celé staletí v Rusku nezanikl jediný neruský národ. Zato např. v demokratických USA zanikly celé stovky původních indiánských domorodých kmenů a národů.
        V čem tedy onen údajný „ruský šovinismus“ měl spočívat?

        2) Jestli byl panslavismus údajně „nástrojem ruského imperialismu“, proč Rusko darovalo balkánským křesťanským národům, slovanské národy nevyjímaje, osvobozeným od krutého osmanského jařma, svobodu a nezávislost? A neučinilo z žádné osvobozené země na Balkáně satelitní stát či přímo nezabralo území nějakého osvobozeného státu na Balkáně? Kde je v historické praxi tedy důkaz pro tvrzení, že panslavismus byl „nástrojem ruského imperialismu“? Odpověď je jednoznačná – ŽÁDNÝ TAKOVÝ DŮKAZ Z HISTORICKÉ PRAXE NEEXISTUJE.

        „Snáď len stojí za zamyslenie, ako môže byť impérium antiimperialistické. “

        Je sice pravda, že Rusko ve fázi budování velikosti a rozlohy svého impéria bylo imperialistickou velmocí. Ale časem se v 2. polovině 19. století Rusko postupně transformovalo, i pod vlivem panslavismu, na anti-kolonialistickou a anti-imperialistickou velmoc. A politika posledního cara Mikuláše II. byla už čistě anti-imperialistická a anti-kolonialistická. Jak je to možné? Jak to, že ruský mesianismus se nestal nástrojem imperialistické či kolonialistické politiky, ale nakonec čistě osvobozeneckým anti-kolonialistickým bojem? Jelikož ruský mesianismus nebyl postaven na šovinismu, rasové nadřazenosti či úzkých nacionalistických zájmech, nýbrž na ORTODOXNÍM KŘESŤANSTVÍ. Stačí vzít za příklad politiku cara Mikuláše II.:

        Car Mikuláš II. byl ZBOŽNÝ ČLOVĚK, stejně jako jeho rodina, který si uvědomoval, že nevládne z vlastní vůle, ale z BOŽÍ MILOSTI. A že panovnická moc nemá sloužit k vlastnímu obohacení, ale ke službě Bohu a svému lidu. Byl to ryzí idealista, kterému neleželi jen na srdci ani jen samotné ruské národní zájmy, ale také zájmy celého ortodoxního křesťanstva. Ruský mesianismus nechápal v úzkém nacionalistickém smyslu (jako později Hitler německý mesianismus), ale jako KŘESŤANSKOU MISI VEDENOU ZA BOHA A NAŠEHO PÁNA JEŽÍŠE KRISTA. I to se projevilo např. na Balkáně – v rámci ruského boje za osvobození křesťanských národů z krutého osmanského jařma. Panslavismus se zde zkombinoval s křesťanským pravoslavným mesianismem a dal vzniknout něčemu, co dnes málokdo dokáže pochopit – ruská zahraniční politika byla ve své podstatě ANTI-IMPERIALISTICKÁ a ANTI-KOLONIALISTICKÁ – čistě osvobozenecký boj, aniž by Rusko chtělo dělat z osvobozených národů nějaká satelitní státy či jejich území přímo zabrat. Ruský car Mikuláš II. panslavismus nechápal v žádném případě jako „nástroj ruských imperiálních zájmů” (jak mu, i celému carskému Rusku, západní liberální i sovětští bolševičtí manipulátoři podsouvají), nýbrž jako křesťanskou pomoc bližnímu – v zájmu pravoslavného křesťanstva.
        Historická praxe je toho sama důkazem:

        – osvobození jihoslovanských národů od osmanského jařma
        – záchrana Siamu před západním kolonialismem
        – záchrana Etiopie před italským kolonialismem
        – podpora Búrů
        Atd.

        Nejlépe o tom celém svědčí i fakt, že např. poslední Maharádža Sikhské říše Duleep (Dalip) Singh požádal carské Rusko, aby osvobodilo Indii od britského jařma. Takové žádosti od Indů putovali do Ruska často. Rusů se vůbec nebáli. To by asi těžko činili, pokud by Rusko byla klasická kolonialistická a imperialistická velmoc, navíc postavená na šovinismu. Hodně vypovídající je také to, že východní sakrální civilizace měli větší úctu k ruskému „bílému carovi“, než k „osvíceneckému“ Západu. Např. buddhisty byl ruský car nazýván „Bílá Tárá“, muslimy „Al-Pádišáh“, „Velký král“.


        Dále, co je třeba zmínit, je fakt, že car Mikuláš II. dělal vše proto, aby zabránil světové válce. Nebyl imperialistický, ale anti-militaristický národní a duchovní vůdce. Např. inicioval celosvětovou mírovou konferenci, kde r. 1899 v Haagu vyzval ke světovému odzbrojení. Také to byl on, kdo těsně před vypuknutím 1. světové války opakovaně tlačil na německého císaře Viléma II. (který byl jeho bratrancem), aby zastavil a zdržel se vojenského tažení na Západ a vojenských akcí proti Srbsku. Bohužel marně, ač Mikuláš II. dělal vše proto, aby zabránil světové válce. Pochopil totiž, že Rusko může nejvíce prosperovat a vzkvétat jedině v míru. Byl takový ruský Šalamoun – muž míru.
        To je jeden z mnoha hřebíčků do rakve mýtu jménem „velkoruský šovinismus“ a „velkoruský imperialismus“.
        Rusko ve své fázi největší rozlohy navíc ani nemělo potřebu, se svými rozsáhlými nerostnými zdroji, někam dál expandovat.

        Mýtus o „velkoruském šovinismu“ je jen projekcí vnitřního západního já (a v neposlední řadě i židovského já, vzhledem k tehdejší židovské nadvládě nad politikou západních velmocí) – aneb podle sebe soudím tebe. Podobně jako současná představa Hitlera je jen projekcí židovského vnitřního já.

        Vaším velkým problémem je i to, že, kromě vycházení z propagandy vítězů, se díváte na Rusko osvíceneckým pohledem – který je však prakticky naprosto ve všem mylný. Proto Rusko ani samotnou slovanskou podstatu nemůžete pochopit. Rusko a slovanství nelze poznat a pochopit rozumem.

        “Rozumem Rusko nepochopíš,
        společným metrem nepoměříš,
        Rusko je vždycky k Bohu blíž,
        buďto mu věříš, nebo nevěříš.“ – neznámý autor

        „Ruský stát řídí sám Bůh, jinak se nedá vysvětlit, že stále ještě existuje.“ – Polní maršál von Münnich, 18. století.

        Rusko nejlépe pochopí pravoslavní křesťané. Protože Rusko a ruský národ jsou svým založením a charakterem pravoslavní. Ať už je to pevná oddanost carovi (která je tolik vysmívána západními aj. luciferiánskými osvícenci), nezlomnost ducha, pevná víra, odvaha, úzké spojení Církve se státem (špiněná západními luciferiánskými sekularisty) – to vše má původ v PRAVOSLAVÍ. Pro Rusy je lid a Církev jedno a to samé. V jejich očích je Církev a stát nedělitelné dvojjediné tělo (to má mj. původ v křesťanské ortodoxní Byzantské říši). Proto Rusko a ruský národ (ač, stejně jako Západ, je dost v ubohém kulturním a duchovním stavu) ještě nezapomněli na své duchovní kořeny. Na Západě kvůli zednářskému osvíceneckému-luciferiánskému sekularismu už na své duchovní kořeny defacto zapomněli a pro západní národy tak prakticky není šance, že by povstaly ke své dávné velikosti. Proto Rusko (které je ještě pořád ve fázi dospívání) má ještě, na rozdíl od duchovně vyčerpaného a duchovně zdegenerovaného Západu (který je ve fázi důchodu), který už nemá co nabídnout, nějakou naději na povstání ke své dávné velikosti. A zastavit židovský satanský globalismus. Nikdo jiný (kromě Ruska a ostatních slovanských zemí a národů) takový potenciál nemá.

        • Extrémne dlhý príspevok. Ja budem stručnejší. 🙂

          1. Nikde som ani nenaznačil nič o šovinizme, okolo ktorého sa krúti váš príspevok.
          2. Príliš si idealizujete cárske Rusko a pravoslávie. Skutočnosť však bola o dosť iná. Samozrejme, nie som žiaden odborník na dejiny Ruska, ale celkom náhodou som nedávno začal čítať dvojzväzkovú knihu Dejiny Ruska 1894-1939, 1939-2007 od Zubova (teda skôr kolektívu autorov). Zubov podáva dejiny približne z pozície, akú zastávate aj vy, ale ani náhodou si ich neidealizuje tak, ako vy čo sa týka imperializmu, či cirkvi. Aj tak sú značne preháňané – ono to vyzerá tak, ako by v Rusku okrem cára, pár jednotlivcov a pravoslávnej cirkvi neurobil nikto nič dobré.

          Teraz som našiel celkom slušný popis kníh, ale posudzujem iba z toho, čo som stihol z kníh prečítať (strašne veľký rozsah a strašne malé písmo… 🙂 ) https://www.respekt.cz/tydenik/2015/35/stesk-po-ruskem-imperiu

          • ::prop

            To není o žádné idealizaci. Žádná země na světě neměla idealistickou historii. Rusko v tom nebylo výjimkou. I ono si prošlo tvrdým feudálním životem, který v žádném případě nebyl idealistický. Stejné to bylo i na Západě. Rozdíl mezi Ruskem a Západem v této věci je v tomto:

            1) Rusko se opozdilo za Západem v čase opuštění feudalismu (viz zrušení nevolnictví až r. 1861). Toto opožděné opuštění feudalismu mj. bylo částečně způsobeno mongolsko-tatarským jařmem nad Rusí, které navíc vyhodilo Rusko z evropské trajektorie. Na evropskou trajektorii vrátil Rusko až Petr I. Veliký. Zkostnatělý ruský absolutismus sice Rusko zpomalil v opuštění feudalismu, ale nezastavil jej.

            2) Rusko, stejně jako Západ, opustilo časem feudalismus. S tím rozdílem, že se vydalo jinou cestou, než Západ. Západ se vydal cestou osvícenství. A to dostalo Západ dnes tam, kde je. A stejně tak i Rusko, když ruský lid, zmanipulovaný zednářskou ruskou šlechtou (ovlivněnou západním osvícenstvím), svrhl svého cara, vládnoucího z Boží milosti.

            Vy řešíte důsledky, ne samotnou příčinu. A příčina současného úpadku Ruska a Západu je v OSVÍCENSTVÍ. Budování nové Babylónské věže začalo na Západě, který přijal bezbožného satanského ducha osvícenství (osvícenství rozumu, vláda lůzy zvaná “demokracie”, synkretický sekularismus [odtržení od duchovních kořenů], radikální individualismus, iluze vnější svobody, člověk jako střed všeho atd.). Zde mají původ dvě ideologie, které zničily bílou civilizaci – LIBERALISMUS a KOMUNISMUS.

            Liberalismus (zednářská ideologie) je jen židovský nástroj k zotročení gojímstva. Stejně jako komunismus. V jistém slova smyslu jsou liberalismus a komunismus jako dvojčata. Dvě strany téže jedné mince. Liberalismus je jen předstupeň nejhorší tyranie. Koneckonců toho byl ukázkou jak jakobínský teror ve Francii (jehož předstupněm bylo vytvoření liberálního zřízení) či rudý teror v SSSR (jemuž předcházelo liberální zřízení po zednářské Únorové revoluci).
            Btw. víte, jaké kořeny má liberalismus? Stejné jako komunismus. Zde – u OSVÍCENCŮ/ILUMINÁTŮ.

            ŠPATNÝ STROM NEMŮŽE NÉST DOBRÉ OVOCE.

            Moudrost Písma praví: po ovoci poznáte je. Dobrý strom nemůže nést špatné ovoce, špatný strom nemůže nést dobré ovoce.
            Je proto schizofrenií západníků nadávat na komunismus a oslavovat “velikost” dědictví západního osvícenství. Jelikož liberalismus a komunismus jsou dvě větve téhož stromu. Stromu Osvícenců-Luciferiánů. Ne náhodou se komunisté hlásili k jakobínům a odkazu demokratické Velké francouzské revoluce. A ne náhodou významní představitelé liberalismu i komunismu byli svobodní zednáři (v případě komunismu např.: Karel Marx, Vladimír Lenin, Lev Davidovič Trocký, Josif Stalin atd.). Právě osvícenství umožnilo rozmach komunismu ve světě. Komunismus do Ruska přišel právě ZE ZÁPADU, ZACHVÁCENÉHO OSVÍCENSTVÍM. A právě ruští západníci, tvořící velkou část ruské šlechty (řada z nichž byli svobodní zednáři), nesou velikou míru odpovědnosti za vítězství komunismu v Rusku, když ovlivněni myšlenkami satanského ducha osvícenství zmanipulovali ruský lid proti svému carovi a svrhli svého pomazaného cara a pravoslavné carství a instalovali místo něj zednářský liberální režim. Cesta k jedné z největších tyranií v podobě židovské tyranie bolševismu byla otevřená. Židovskému dobytí Ruska poté už nic nestálo v cestě. Tohle je něco, co si slovanští západníci nedokáží přiznat. Ale národ, který nezná svou minulost, je nucen si ji znovu zopakovat.

            Cesta zednářského osvícenství, na níž byla vybudována západní civilizace posledních pár staletích (proto je dnes Západ tam, kde je), NENÍ CESTA PRO SLOVANY.
            Právě osvícenství je PŘÍČINOU ZKÁZY RUSKA a ZÁPADU.

            Slované musí jít svou vlastní cestou – cestou SLOVANSTVÍ (o tom je právě SLAVJANOFILSTVÍ). A touto cestou šlo do r. 1917 Rusko. Kdyby šlo Rusko touto svou vlastní cestou, nejpozději do konce 20. století, ne -li dříve, by se stalo velmocí č. 1 – s největší ekonomikou a velikou a silnou duchovní-kulturní alternativou vůči osvícenskému Západu. To vše bez liberalismu či komunismu. Zkrátka by Rusko nabídlo alternativu vůči satanskému židovskému NWO. A to by bylo pro Satanovu Synagogu nebezpečné. I to byl jeden z významných důvodů, proč Rusko muselo být zničeno.

            Jaká společnost by v Rusku vznikla, kdyby Rusko šlo vlastní cestou? Na čem by byla taková společnost postavená?

            1. Samoděržaví s pomazaným panovníkem v čele
            2. Symbióza Církve a státu, obce a Církve
            3. Autonomie a hospodářská samospráva lidu (viz občina)
            4. Svoboda postavená na duchovní samosprávě jednotlivců (svoboda v Kristu), osvícenství ducha

            Zkrátka a dobře, Rusko (a Slovanstvo jako takové) by se stalo alternativou vůči Babylónské věži NWO, budovanou na Západě, který byl zachvácen satanským duchem osvícenství.

            To, co osvícenci považovali a považují za slabost, bylo a je ve skutečnosti přednost Ruska. Např. samoděržaví – díky němu si Rusko celá staletí udrželo svou suverenitu. Narozdíl od demokratických západních velmocí – např. Britské impérium, kde byl král pouhou loutkou zednářských politických stran, toho bylo názornou ukázkou. Samoděržaví totiž bylo tou věcí, která dělala každé impérium suverénním. A to západní velmoci postrádaly.

            Nebo dále spojení Církve se státem. Ano, i představitelé pravoslavné církve hřešili. Každý člověk hřeší. Ale Kristova mystická Církev žije dál, bez ohledu na jednotlivé církevní představitele a kněze. Jak moc každý jednotlivý křesťan, včetně církevních představitelů, žije v soulasu s Bohem a jak moc je pevný ve své víře, záleží na jednotlivcích. Nic víc v tom není.
            Pravoslavná Církev v úzkém spojení se státem a lidem byla morálním a duchovním zdrojem síly a opory ruské země a ruského národa. Bez ní by nebylo velikosti ruské země. I proto se pravoslavná církev stala terčem krvavých represí žido-bolševického sovětského režimu.

            A ano – Rusko se skutečně časem přetransformovalo na anti-kolonialistickou a anti-imperialistickou velmoc. Viz:

            Anti-kolonalismus a anti-imperialismus:

            – postavení se krutostem západního kolonialismu
            – osvobozenecký boj za osvobození křesťanských a slovanských národů od osmanského jařma
            – úsilí o světový mír a globální rovnováhu (viz např. světová mírová konference v Haagu r. 1899, uskutečněná z iniciativy ruského cara Mikuláše II., který zde vyzval ke světovému odzbrojení)
            Atd.

          • Asi tu dochádza k zásadnému nedorozumeniu. Tvrdíte „Žádná země na světě neměla idealistickou historii.“ s čím súhlasím. Ja ale tvrdím, že VY si to idealizujete. Viď posledný odstavec a napríklad veta „úsilí o světový mír a globální rovnováhu (viz např. světová mírová konference v Haagu r. 1899, uskutečněná z iniciativy ruského cara Mikuláše II., který zde vyzval ke světovému odzbrojení)“. Viete, koľko výziev už bolo vydaných k svetovému mieru a svetovému odzbrojeniu? A vždy k tomu vyzývajú tie najviac vyzbrojené, najviac agresívne a najutláčateľskejšie režimy a čakajú, ktorý blbec im na to naletí. Od Versailleskej dohody až po dnešné USA. Samozrejme, jedine cár Alexander a matička Rus to mysleli čestne a poctivo, čoho dokladom sú vojny s vojny s Japonskom, Tureckom, Britániou, Nemeckom… 😀

          • Máš smiešne, nerealistické či nezrealizovateľné predstavy a naozaj si až príliš idealizuješ predošlý systém vlády monarchu a cirkvi.

            My vieme ako môžu vyzerať spoločnosti, kde začne mať kresťanská cirkev príliš veľký vplyv na štát. Donedávna tomu bolo tak aj v Irsku, kde fungovali tzv. magdalénske práčovne pre „padlé“ ženy a dievčatá (a „upadnutosťou a hriešnosťou“ sa myslelo naozaj kadečo, začínajúc tým, že dievča bolo znásilnené alebo nosilo príliš krátke sukne a koketovalo s chlapcami). Čo robili týmto ženám a dievčatám sadistické lesby v hábitoch radšej ani nechcite vedieť. Tak trochu katolícke koncentráky.

            Taktiež cisársky rez bol pri pôrode dlho zakazovaný a namiesto toho ženám katolíci lámali panvu (tzv. symfiziotomia), pretože sa verilo tomu, že ženy budú po cisárskom reze používať antikoncepciu. Výsledok – ženy s trvalým poškodeným na zdraví, bolesťami v panve a v chrbtici, bolesťami pri pohlavnom styku (asi aj to chceli panbičkári docieliť), ďalších pôrodoch a inkontinencia.

            V Rusku je dnes viac ako 1 milión HIV pozitívnych a ich počet stále rapídne rastie – a je to umocnené aj tým, že v Rusku aj pod vplyvom cirkvi nemajú žiadne sexuálne vzdelávanie. Navyše Rusi dosť veria rôznym tým konšpiračným teóriám o tom, že AIDS vlastne neexistuje alebo sa nemá liečiť, lebo lieky zo Západu zabíjajú Rusov. Áno, ruská mentalita je v mnohom pre nás nepochopiteľná.

            Čiže to len na ilustráciu, ako to mohlo vyzerať aj inde v Európe, ak by historicky nezvíťazil osvietenský racionalizmus (ktorý vôbec nie je len nejakým „židovským výtvorom“, ale prirodzene vyplynul z európskej mysle). Skutočnosť, že jakobíni a komunisti spáchali kopec krvavých zločinov ešte neznamená, že tu budeme glorifikovať poverčivosť a iracionalitu podporované cirkvou.

          • ::prop

            To není žádný idealismus, to jsou historická fakta a skutečnosti. A ty dokazují jednoznačně, že Rusko usilovalo o světový mír a vybudování globální rovnováhy.

            Co se týče vámi uváděných válek.

            Rusko-japonská válka:
            Za tuto válku nese jednoznačně odpovědnost Japonsko, vyzbrojené a povzbuzované USA a Velkou Británií (btw. Japonsko podporoval a finančně sponzoroval v této věci i známý židovský bankéř Jacob Schiff, který později, jak víme, podporoval a finančně sponzoroval i VŘSR), které bez varování zaútočilo na ruskou flotilu v Port Arthur.

            Válka s Německem (zjevně máte na mysli 1. světovou válku):
            Car Mikuláš II. se snažil všemi prostředky zabránit vyvolání války, jak to jen šlo. Nejen kdysi onou pověstnou konferencí v Haagu r. 1899, ale i těsně před začátkem války. Např. když přesvědčil Srbsko, aby přijala 9 z 10 bodů rakousko-uherského ultimáta (poslední ultimátum bylo nesplnitelné vzhledem k tomu, že žádný suverénní stát by nedovolil, aby cizí tajná policie vyšetřovala na jeho území). Také prosil svého bratrance, německého císaře Viléma II., aby se zdržel vojenských akcí proti Srbsku a západním zemím. Bohužel jeho prosby nebyly vyslyšeny.
            Co však zůstává jistou skutečností, je fakt, že car Mikuláš II. si žádnou válku nepřál.

            Válka s Tureckem (což souvisí i s válkou s Británií):
            Zde je třeba uvést, že zdejší politika Ruska nebyla klasická imperialistická, ale anti-imperialistická a anti-kolonialistická. Rusko zde nevedlo dobyvačnou politiku, nýbrž OSVOBOZENECKÝ BOJ. To je dost zásadní rozdíl, lišící se od skutečné imperialistické politiky. Rusko zde vedlo boj za osvobození křesťanských národů, které trpěly pod osmanským jhem. Zdejší křesťanské národy vítaly Rusy jako osvoboditele. Kdyby Rusko zde vedlo klasickou imperialistickou politiku, zotročilo by zdejší národy a dobylo zdejší území – ať už přímo či by si vytvořilo zde satelitní státy. K ničemu takovému ale nedošlo. Žádný z osvobozených národů se nestal otrokem či vazalem ruské říše. Což hovoří samo za sebe a netřeba k tomu cokoliv dodávat. Ruský vliv se sice zde prosazoval, ale fungoval na bázi mírové spolupráce s místními křesťanskými národy, nikoli na agresivní dobyvačné politice. Nepleťte si pojmy s dojmy. Nepleťte si Rusko se Západem či Sovětským svazem.

            „A vždy k tomu vyzývajú tie najviac vyzbrojené, najviac agresívne a najutláčateľskejšie režimy a čakajú, ktorý blbec im na to naletí.“

            Tak to jste v případě Ruska na špatné adrese. Rusko není Západ ani Sovětský svaz. Zkrátka to není případ svobodného suverénního Ruska (carského Ruska). A už vůbec ne případ posledního ruského cara Mikuláše II., který byl nejvíce pro-mírovým carem (navíc velikým zbožným křesťanem – svatým mužem, který si uvědomoval velikou hodnotu míru), který kdy na ruském trůnu seděl. Kdyby bylo po jeho, žádná 1. světová válka by nebyla. Bohužel, vládci Západu měli jiné plány.

          • Roland Edvardsen

            To je tak, když vycházíte z propagandy vítězů – židů, zednářů a osvícenců.

            Historická fakta a skutečnosti však tyto lži však vyvrací. Jednak spousta výdobytků, kteří si přisvojují osvícenci, byla ve skutečnosti dílem samotné křesťanské Církve, včetně církve římsko-katolické. Ať už to je např. zastavení čarodějnických procesů a zbavení se pověrčivosti v této věci (která nemá původ v křesťanství, ale přišla ve skutečnosti do Evropy s pohanstvím z orientálního Východu – předtím celé tisíce let křesťanství pověrčivost o čarodějnicích neznalo, proto také velkou část historie křesťanství k žádnému upalování čarodějnic nedocházelo), zrušení a zákaz tortury atd. To vše dávno před příchodem osvícenství. Proto se ohánět tím, jak by se „lidstvo neobešlo bez osvícenství“, je směšný a chabý argument.

            Samotné osvícenství (btw. nikde jsem netvrdil, že má původ čistě u židů) má původ u svobodných zednářů a Iluminátů/Osvícenců, kterým se v západní Evropě, zejména v Anglii a Nizozemí, velmi dařilo. Překáželi tomu akorát právě že ty „zlé“ křesťanské monarchie. Právě že osvícenství nese největší odpovědnost za úpadek a zkázu Západu i Ruska. Tuto její bezbožnou satanskou podstatu vystihl už veliký ruský spisovatel a filozof Alexandr Solženicyn:

            „Nezbývá tedy, než hledat chybu u samého kořene, v samých základech novověkého myšlení. Myslím tím převládající západní pojetí světa, vzniklé v renesanci, a politiky, vytvářené v osvícenství, základ všech věd o státu a společnosti. Můžeme jej nazvat „racionalistický humanismus“ nebo „humanistická autonomie“. Je to směr, který prohlašuje a uskutečňuje autonomii člověka vůči všem silám, které jsou nad ním.

            Můžeme také mluvit o antropocentrismu, myšlence, že člověk je středem všeho, co existuje. Humanistické vědomí se prohlásilo našim vůdcem, popřelo existenci zla v lidském nitru a za nejvyšší cíl vytklo nabývání pozemského štěstí: tak vložilo do základu novodobé západní společnosti nebezpečný sklon klanět se člověku a jeho hmotným potřebám. A tak svoboda sama rozhodně nemůže vyřešit všechny problémy lidské existence. Naopak – nese s sebou řadu dalších.

            Ale přesto přiznávaly první demokracie, včetně začínající americké, všechna práva lidské osobě jakožto cíli Božímu. Jinými slovy, svoboda byla člověku svěřena jen pod podmínkou a za předpokladu trvalé náboženské odpovědnosti. Postupem doby sice Západ s úspěchem a více než dostatečně obhájil práva člověka, ale v člověku zcela zakrnělo vědomí jeho odpovědnosti před Bohem a před společností.
            Tak se humanismus vyvíjel k materialismu, stával se víc a víc terčem socialistických a později komunistických spekulací, takže už v roce 1844 mohl Marx napsat, že „komunismus je naturalizovaný humanismus“. Není náhodou, že se všechny znaky, tj. komunistická hesla, točí kolem Člověka s velkým »Č«. Silnější, přitažlivější a vítěznější je vždy ten proud materialismu, který vede více doleva, je tedy důslednější.

            A humanismus, který úplně ztratil své křesťanské dědictví, nemůže v této soutěži obstát.“

            Zkrátka a dobře, odstranění víry a nejvyšší Boží autority způsobilo totální rozvrat západní civilizace. Došlo k zaplavení společnosti svobodným zednářstvím, satanismem, uctíváním mamonu a člověka jako středu všeho. Vyrostla sobecká generace, myslící jen na svoje vlastní blaho. Západ ztratil vůli k sebeobětování. A dalším jedním z nejhorších zločinů osvícenství, mimo odstranění nejvyšší Boží autority, UMOŽNĚNÍ ZLOČINCŮM SE PODÍLET NA VEŘEJNÉ POLITICKÉ MOCI – KDYŽ UMOŽNILO ŽIDŮM A SVOBODNÝM ZEDNÁŘŮM OBSADIT NEJVYŠŠÍ VEŘEJNÉ FUNKCE V POLITICE, KULTUŘE A HOSPODÁŘSTVÍ. Už sama tato skutečnost nejlépe vystihuje naprostou AMORÁLNOST OSVÍCENSTVÍ – jak asi veliká je morálka této společnosti, která vědomě umožňuje zločincům vykonávat veřejné funkce?!
            I proto židé měli z osvícenství velikou radost – v jeho anti-křesťanském tažení a umožnění obsadit židům veřejné funkce ve společnosti. OSVÍCENSTVÍ UMOŽNILO POŽIDOVŠTĚNÍ LIDSTVA.
            Stále platí křesťanská moudrost – ŠPATNÝ STROM NEMŮŽE NÉST DOBRÉ OVOCE. Osvícenství ve výsledku ani nemohlo přinést pozitivní odkaz, jelikož bylo špatné od samého začátku. Stejně jako farizejství nepřineslo lidstvu spásu, ale jen ukřižování Ježíše Krista, tak i osvícenství rozumu (novověké farizejství) nepřineslo spásu, ale jen další ukřižování Krista. A ZKÁZU PRO LIDSTVO.
            To si velká část lidí odmítá přiznat.

            Farizejové byly i samotní významní osvícenští filozofové, kteří žili životem plným pokrytectví – kázali vodu, ale pili víno. Jen namátkou některé z nich:

            Voltaire – na jedné straně kázal proti užívání tortury, ale už mu nevadilo, když ji použil (jeho přítel) portugalský premiér Pombal (mj. svobodný zednář a osvícenec) proti jezuitům. A to nebyl jediný případ jeho dvojího metru.

            Jean-Jacques Rousseau – psal o správné výchově cizích dětí, ale sám své děti dal do sirotčince.

            Totéž i platí o předchůdcích osvícenství – např.:
            Giordano Bruno – kriminální zločinec (vrah svého řeholního představeného), vrah a konfident, který anglické vládě Alžběty I. udal spoustu katolických duchovních, kteří následně byli mučeni a popravováni. Též nebyl ani tolerantním člověkem v diskuzích – např. při disputaci v Oxfordu nevybíravě své oponenty sprostě urážel a zesměšňoval. Avšak díky ochranné ruce anglické královny Alžběty I. se nemusel nikoho a ničeho obávat.

            Zednářská vláda Itálie mu r. 1900 vybudovala v Římě pomník. Aneb svůj k svému.

            Katolický teolog Radomír Malý krásně vystihl, že:
            „Historická skutečnost je přitom taková, že filozofičtí odpůrci a političtí pronásledovatelé Církve nikdy nebyli ctnostnými lidmi a morálními vzory, ani jeden z nich by se nenašel.

            Zanícení bojovníci proti Katolické církvi nikdy nebyli a nejsou slušnými lidmi.“


            Když se vrátím zpátky ke zhodnocení celkového odkazu osvícenství:
            Osvícenství přineslo zkázu všude tam, kam přišlo. Rusko, které bylo zničeno s velkým podílem osvícenských ruských západníků z řad ruské šlechty, kteří se postarali o svržení „zpátečnické“ carské monarchie, toho bylo jedním z mnoha příkladů.

            Osvícenství položilo pod bílou civilizaci atomovou bombu. Ukázalo se, že vláda, která je založena na osvícenství rozumu bez Nejvyšší Božské autority, je cestou do pekel. Historická praxe je toho názornou ukázkou. Jak výstižně uvedl Radomír Malý:
            „…jakýkoliv boj proti Kristu a Jeho zjevené pravdě končí v ďábelském krveprolití a totálním morálním rozvratu.“

            Každá tato vláda „osvícenství rozumu“ je předurčena ke stvoření té nejhorší tyranie v dějinách lidstva. Historie je toho sama důkazem:

            Jedovaté plody osvícenství:
            Velká francouzská revoluce – kolem 1 000 000 mrtvých
            Komunismus – až 100 000 000 mrtvých

            Ta „tyranská“ ŘKC se svým počtem obětí ani zdaleka tohoto počtu obětí ani trochu nedosahuje. Např. ta „hrozivá“ inkvizice za celých 800 let má na svědomí kolem 10 000-25 000 obětí. „Humanističtí“ osvícenci tento počet obětí hravě překonali během pár desítek let. 🙂 Navíc tady je rozdíl v tom, že zločiny některých křesťanů NEPRAMENILY A NEPRAMENÍ Z KŘESŤANSTVÍ, ALE Z PORUŠENÍ A NEDODRŽOVÁNÍ PRINCIPŮ A SVĚDOMÍ KŘESŤANSKÉ VÍRY.

            Na závěr – křesťanské carské Rusko mělo systém propojení Církve a státu a přesto její systém (např. školství atd.) bylo poměrně (např. za cara Mikuláše II.) poměrně liberální. A např. Francovo Španělsko také mělo systém propojení Církve a státu a nevím o tom, že by se snad zde španělskému lidu vedlo zle.

            Co se týče současného Ruska:

            Pořád ŘEŠÍTE DŮSLEDKY, ALE NE SAMOTNOU PŘÍČINU. A příčinou toho všeho je jed judaismu, který zachvátil celý svět. Rusko nevyjímaje, kde např. židovská mafie šíří drogy. Pak se nelze divit i masivní explozi AIDS.
            A příčinou nápomoci jejího šíření není křesťanství, ale právě nedostatek křesťanské zbožnosti a naopak její dobrou nápomocí je liberalizace mládeže, která ji činí sobeckou a egoistickou, vychovanou k uctívání mamonu a snaze si co nejvíce užít život tady a teď. Skutečný zbožný křesťan by se jednak co nejvíce snažil vyhnout samotným rizikům nakažení AIDS/HIV. Navíc pokud by se mi nějakým způsobem nešťastně podařilo někdy v minulosti nakazit AIDS/HIV, tak se budu nejlépe snažit vyhnout jakémukoli sexuálnímu životu, abych neohrozil své bližní, v zájmu křesťanské lásky k bližnímu.

            PS: Zapomněl jste uvést, že v Rusku žije kolem 114 000 000 Rusů. 🙂 A nakažení nejsou jen Rusové, ale i řada příslušníků ostatních národů RF. Hypoteticky (když to řeknu tvrdě), i kdyby zahynulo 20 000 000 lidí na AIDS/HIV (což je malá pravděpodobnost, kdyby opravdu náhodou ano), pořád tu máme 94 000 000 Rusů. Ještě není konec.

            Řešením je christianizace Ruska a vychování zbožné a pokorné generace (pokud by se však nějakým způsobem dostala epidemie AIDS/HIV mimo kontrolu, poslední radikální možností by zůstala izolace nakažených lidí – což by víceméně byla jedna z posledních možností v případě nejvyšší nouze). A zejména, ta nejdůležitější, na které stojí samotná záchrana Ruska i celého světa, je VYŘEŠENÍ ŽIDOVSKÉ OTÁZKY a NÁVRAT PRAVOSLAVNÉHO CARSTVÍ DO RUSKA, které jediné může porazit sionistický globalismus. Bez vyřešení židovské otázky nikdy výše zmíněné důsledky nebudou vyřešeny.

            Vaším problémem je, že VIDÍTE JEDNOTLIVÉ FIGURKY, ALE NE SAMOTNOU ŠACHOVNICI. To je jádrem problému vašich tvrzeních. Pak píšete jak píšete.

  8. K celej diskusii asi len toľko, že už aj len používanie slovného spojenia homosexuálne manželstvo je degradácia manželstva s ohľadom na úlohu čo toto plní a to druhé nie. Mali by sme používať niečo iné na popis týchto vzťahov, napr. na ich „svatbu“ termín ochlapenie sa, alebo spoženenie sa. Keďže ani normálny herec čo sa hrá na lekára, tak väčšinou toto zamestnanie nevykonáva, tak naozaj neviem prečo títo chcú pomenovať svoj spoločný podnik manželstvom. Mali by si založiť SRočku a vložiť tam svoj spoločný kapitál a je po probléme, aj s charakterom vzťahu spoločníkov, aj s kapitálom. Či už má byť v tomto podniku štatutárom kvázi samica alebo kvázi samec, to je ich problém, kto v týchto vzťahoch komu robí rektoskopiu tak isto. Ani zväzok medzi heterosexálnymi slonmi, opicami alebo akváriovými rybičkami manželstvom nazývať nezvykneme, tak naozaj neviem prečo by sme toto takto nazývať mali.

  9. Luciferiansky sekularista? To čo je?
    Panslavizmus je politikum utláčaných slovanských národov pred I. sv. vojnou, nebola to politika Ruska.
    Rusko bojovalo trvalo proti Turecku o prístup k Čiernemu moru skrz možnosť obchodovať so svojim obilím, k tomu patrila aj slobodná plavba cez úžiny. Rusi juho slovanské národy a štáty nemohli zaradiť do svojho impéria, lebo by to vyvolalo globálnu vojnu s Európskymi mocnosťami, viď. Krymská vojna.
    Ruský cár? Veď to bol Nemec. Ruská elita? Nemci, židia, šlachta z obdobia zlatej hordy. Ruský ľud to boli mužíci, sedliaci a vojaci, Za cára Mikuláša už aj robotníci.

Pridaj komentár