Domov / Spoločný blok / Sergio Di Cori Modigliani: Argentina – názorný príklad monetárnej suverenity

Sergio Di Cori Modigliani: Argentina – názorný príklad monetárnej suverenity

Aneb „proč chce Mezinárodní měnový fond potrestat Argentinu.“ ….Cosimo Massaro: „Inflace se používá jako strašák sloužící k odnětí měnové suverenity státům, jediné, co ECB musela dělat a také jediné, co dělalala, bylo udržovat inflaci, a během deseti let po zavedení eura se podařilo italskou ekonomiku zničit. Dnes průměrný Ital s platem € 1500.00 nevyjde ani do třetího týdne v měsíci, má-li rodinu … (€ 1500.00 by bylo asi okolo tří milionů starých lir) se třemi miliony lir před deseti lety jste byl bohatý, a to vše přesto, že říkáme, že máme inflaci 3% (máme skutečnou inflaci, kdy si za peníze, jež jsme měli dříve, nic nekoupíte) … co se týče Německa, vyšlo z finanční krize po první světové válce tak, že začalo tisknout peníze na vlastní pěst (ve skutečnosti se v několika letech stalo významnou ekonomickou a vojenskou mocí na světě – a dovolím si to připomínat, aniž bych byl nacistofil /// pozn. překl. zde není diskuován problém obrovské hyperinflace Výmarské republiky, jež byla způsobena spekulanty a emisemi komerčních bank – známou chybou, do níž míří USA dnes – peníze se sypou nahoru, nikoliv dolů, sociálně slabí vrstvy trpí stále větší finanční anémií a proto se rozpadá primární séfra obchodu a služeb a spektrum ekonomických aktivit naopak řídne – logicky z toho bylo nejsnazší východisko jen budováním velkokoncernů, mikroekonomie reaguje na zásahy tak zvolna, nemá-li je státník promyšlené alespoň tak, jako měl Roosvelt!///) a odstranilo ze hry mezinárodní spekulanty … cykly inflace a deflace jsou speciálně konstruované – nejprve na trhu půjčit a pak se zmocnit skutečného bohatství vytvářeného člověkem (jeho výrobků, majetku, domů a života samotného, protože byl zotročen prostřednictvím dluhového podvodu) skutečné drama, kromě toho, že ztratil veškerou suverenitu, a rychlejší než inflace – je nezaměstnanost … ale svět je krásný, protože je různý;-).“ Ještě připomeňme, že mainstreamová média kolovrátkově rozhlašují o Argentině, že má hyperinflaci okolo 30%, tento článek věc uvádí na pravou míru, jsou za tím totiž důvody politické -především to, že pokud Argetina usoudí, že je pro ni potřebné mít schodkový rozpočet, nikde si nepůjčuje a nevzniká jí z něho státní dluh. .

A nyní již Sergio Di Cori Modigliani:

„Argentina ukazuje, že zavedením monetární suverenity a měnové politiky se stát stává protagonistou v hospodářské politice a lze nejen odolávat imperialistické oligarchii, ale i uniknout neoliberální katastrofě.

Ve Velké Británii to dokonce dostalo své jméno a je to sledováno, jako kdyby to byla mýdlová opera v geopolitické hře: „Válka dvou Kristýn,“ A míněna Je Christine Lagardeová [tajemníce Mezinárodního měnového fondu (MMF) a argentinská prezidentka Cristina Kirchnerová], kdyby to měl být seriál, bylo by opravdu těžké nějaký díl vynechat.

Nová epizoda (pro pravé gurmány) se konala v přepychovém mezinárodním divadle: na východním pobřeží USA, před čtyřmi dny, ostrá výměna při níž byl ve vzduchu cítit střelný prach, kdy tajemnice  Mezinárodního měnového fondu, Christine Lagardeová ze své washingtonské kanceláře dětinsky hrozila Argentině používaje fotbalovou metaforu: „V tuto chvíli jsem nucena dané zemi ukázat žlutou kartu, ale dostává další termín a sice 10.prosince  2012. A bude-li se chovat jako v minulosti, tak k tomuto datu automaticky dostane  červenou kartu a Argentina bude vyloučena z Mezinárodního měnového fondu. „

Argentinská prezidentka byla v té době co by kamenem dohodil, byla v New Yorku v budově OSN. Nutno dodat, že  (scénáristi byli vysoce kvalifikovaní odborníci ve svém oboru) přesně v tom okamžiku, ve kterém Madame Christine hrozila Senore Cristině, prezidentka hovořila na Valném shromáždění OSN na Manhattanu a obhajovala nezávislost Jižní Ameriky a z jejího hrozivě vážného tónu dobře skrývaného pod diplomatickou rétorikou, bylo jasné, že mezinárodní geopolitické divadlo není totéž jako v 70. letech a že hlavní sezona neokoloniálního otrokářství je pasé.

Když dokončila svůj projev, byla neprodleně seznámena s vyjádřením své  francouzské jmenovkyně. A prezidentka Kirchnerová okamžitě prohlásila: „Argentina je početný národ. Ale ještě spíše než národem početným, je také národem velkým. Máme štěstí, jsme požehnáni přírodním bohatstvím. Máme vlastní zdroje, které nám umožňují chránit naši svobodu a naši nezávislost. Ale především jsme hrdá země, která dbá na svou důstojnost.  Což bude znamenat, že zůstaneme venku. “

Co je to za spor?

Zde je vše vysvětleno velmi jednoduše a stručně:
Mezinárodní měnový fond říká, že na základě svých dostupných údajů, inflace v Argentině dosáhly hodnoty 30% v návaznosti na nezodpovědné jednání vydáváním papírových peněz skrze Banco de la Nación [centrální banka  Argentiny], protože v Argentině si zvolili (používaný termín je „nezodpovědné“), investice do silniční infrastruktury, ochrany hydro-geologických poměrů, zaručení minimální mzdy, dotovaných úvěrů na podnikání, ochranářství (s povinnou vysokou mírou podílu všech nadnárodních společností, které v Argentině produkují, na místních aktivitách na podporu zaměstnanosti) a zvýšení rozpočtového schodku s cílem zlepšit veřejné vzdělání, vědecký výzkum a technologické inovace.

MMF se domnívá, že inflace nese vysoké riziko „imploze ekonomického systému“ a že proto musí zbytek ekonomického světa pro svou záchranu hlídat, aby se od takovéhoto ekonomického modelu odklonil jakožto od  katastrofického, doslova „mimo kontrolu“ a pak ať se Argentina přizpůsobí, nebo bude vytlačena. Jakmile bude jednou venku, bude okamžitě požádána o zbytek všech svých dluhopisů, vyplacení všech mezinárodních transakcí zboží a celý finanční systém světa prohlásí za nepřípustné všechny formy financování  Argentiny, což by také okamžitě zrušilo investice a  Argentina by byla nucena přejít k uskrovňování, odříkání a úvěrování, v důsledku zrušení mezinárodních kontraktů exportu a importu.

Vláda republiky Argentiny však tvrdí, že skutečná inflace je kolem 9%. A tvrdí, že  údaje poskytnuté Mezinárodním měnovým fondem, nejsou skutečné údaje, protože ratingové společnosti, která poskytly informace, jsou soukromé agentury financované – známý to fakt –  JP- Morgan, Citibank a Société Générale, které jsou smluvními stranami a chtějí destabilizovat celou Jižní Ameriku pro možnost s ní spekulovat

Argentina se také domnívá, že MMF zahájil uplatňování systému trestů „proti národům s finančním systémům, které zakazují hospodářským centrům (jako je tomu v případě Argentiny) jakékoli činnosti spekulaxí na finanční deriváty, kde finanční investice jsou povoleny pouze na cenné papíry a společnosti, které vyrábějí skutečné zboží. “ A konečně Argentina to celé hodnotí tak, že Mezinárodní měnový fond měl za úkol sledovat ekonomickou situaci zemí, aniž by kdy museli pracovat na kvalitě národních a místních hospodářských politik, ačkoliv byly jako  princip sebeurčení národů uznány hodnoty tímto národem uznávané a sice podle mezinárodní charty OSN z roku 1948.
Taková jsou obě stanoviska.

Je to silná politická konfrontace, která se týká nás všech. Itálie v první řadě.
(A já vám vysvětlím později proč).
Kdo vyhraje? Nevím. Ale vím, kdo chci, aby vyhrál. A já vím, s matematickou jistotou, o se stane v jednom či druhém z těchto případů.

Christine Lagardeová zvýší svůj hlas ve Washingtonu, spolu s Mariem Montim jako partnerem (pozn. tento pán nastartoval svou velkou kariéru jako šéf evropské pobočky u Goldman Sachs, jež je tak dobře známé z kauzy s řeckou sabotáží s cennými papíry a zfalšovanými statistikami a jež nyní údajně ovládá celé bankovnictví eurozony, pokračoval v ECB a nakonec zakotvil v premiérském křesle Itálie), protože má pocit jistého vítězství, a podle mého názoru se pořádně mýlí.
Její vítězství má tři etapy: 7. října v Caracasu ( budou všeobecné volby ve Venezuele, zemi se zásadním významem pro celý Západ v této době), 6. listopadu v USA (prezidentské volby), 15. listopadu, den, kdy Troika  (pozn. MMF, ECB, EU) dodá svoji nemilosrdnou zprávu o politováníhodném stavu Řecka,  proti které bude chtít národ Řecké na místě protestovat, vytlačován z eura a překvapení! Místo nákazy se nestane vůbec nic, kromě  48 hodinové nejistoty. Tehdy se ukáže a dokáže, že euro funguje a udrží každou nerovnost, v Řecku se prohloubí bída a nejistota (prokazující, že není spásy bez eura) a euro podporované zlevněnou ropou z Venezuely, podporované Wall Streetem (jež do deseti dnů po vítězství Romneyho vyletí ke hvězdám s obrovskými zisky z celého evropského bankovního systému), aby se nakonec vše  ustálilo a dávalo rozkazy zbytku světa. Alespoň západní části. To je to, co si myslí a maluje Lagardeová.

Ale jaké zbraně má Argentina? Enormní, gigantické. A použije je všechny.
Řeknu vám o jedné ze zbraní použitých v nedávné minulosti (úspěšně použité před dvaceti dny) v předchozí epizodě seriálu vzdáleně označitelné názvem „Válka citronů mezi dvěma Kristýnami“ a s následnou epizodou opravňující k názvu „Coca-cola je to, o co běží, baby! “

Válka citrónů

V roce 2004, kdy Argentina, čerstvě vystoupila ze svého kolapsu, začala si kasat rukávy – požívaje oživení využila různých forem ekonomického poradenství, včetně skupiny německých vědců: díky historické tradici, Němci jsou tam doma. Přijeli zelení agronomové z Německa, přinášeje nové „zelené“ technologie, který byly vyvinuty v oblasti zemědělství. Němci zjistili, že argentinské citrony jsou vynikající. A uskutečnili geniální plán. Díky tomu, že jaou k dispozici obrovská území, vláda investovala obrovské množství peněz, aby zahájila systém tvorby zemědělských družstev obhospodřovávajících asi 150.000 hektarů na výrobu největších citrónů na světě. Chcete-li dosáhnout takového výsledku,  trvá to roky, ale technologie může pomoci. Konečně, na konci roku 2009, jsou šťavnaté citróny na světě. Přejděme k mezinárodnímu trhu. Ovoce je druhé v kvalitě pouze za italskými citrony (tedy druhé nejcennější na světě) s přídavkem, který znamená tržní cenu nižší než 212% oproti sicilským citronům, ligurským, řeckým, tureckým, španělským, provensálským. Největší spotřebitelé citronů v Evropě jsou Německo a Spojené království, protože takové je jejich stravování.

Němcům slouží k dochucování jejich salátu a zelí, kterých se nemohou nabažit, a Angličani jsou zvyklí si jím postříkat svou každodenní krmi. slavné „Fish & Chips“,  talířek či tácek skládající se z filé z tresky a hranolků, které dobře završuje půllitr piva v hospodě, každého posvěceného dne okolo 17:30. Němci dostali velkou slevu, ale přijel také zástupce Coca-Coly, její šéf osobně, podívat se do Buenos Aires a podepsat obchodní smlouvu na dobu 25 let pro citrony jež jsou součástzí receptur dobrých 22 z jeho 30 nealkoholických nápojů prodávaných po celém světě. Správce uvedl, že 93% citronů má z Argentiny, zbývajících 7% z Floridy.

Krátce poté se přešlo na sóju. Tehdy přijíždějí Číňané: a uzavírá se obchodní smlouva na dobu 50 let; čímž Čína získá 92% národní produkce sóji (zbylé desítky tisíc hektarů Němci) a k tomu 10 milionů krav. Dobytek chovají argentinští chovatelé na nekonečných pastvinách náhorních plošin, pak je porazí, rozčtvrtí podle přání čínských odběratelů, zabalí, uloží do obrovských mrazírenských skladů, a každý den vypraví 50 obřích nákladních letadel do Pekingu, nakrmit 250000000 Číňanů.

A přijeli také Japonci, kteří si řekli o výrobu minerální vody z dobrých 122 ledovců jižního pólu – celkem 20 milionů hektolitrů měsíčně po dobu 50ti let. Japonský pijí argentinskou vodu, ale nevědí o tom. To vše přispívá ke zvýšení HDP Argentiny zhruba  o 5% ročně a bude odrazovým můstkem jejich hospodářského oživení. Podle Číňanů, Argentina si nechává od Číňanů platit v dolarech a BPT (bondech) italských, od Japonců v dolarech a BPT německých. od Němců a Britů v eurech.

Sabotáž a odpověď Argentiny

Ale v roce 2010 se geopolitická situace náhle změnila. Z Evropské unie přišly jasné signály, že se začne útočit na kvetoucí keynesiánské ekonomie. Z politických důvbodů. Británie se přizpůsobila jako první. Byl to první čin nově zvoleného Davida Camerona: sotvai nastoupil do úřadu, když zjistil, že argentinské citróny najednou-nejsou v souladu s mezinárodními zdravotními normami.

Následně se obrátí s protetem k Evropské unii a Van Rompuy osobně sjedná dohodu vyzývající k trestu pro Argentinu, stejně jako k jejímu zamezení v příístupu k mezinárodnímu exportu. Argentina měsíc protestuje, trpí a dělá si starostí. Pak přjde na skvělý nápad.

Kirchnerová osobně napíše dopis na ústředí Coca-Coly v Atlantě, kde korporaci vysvětlí, že ze dne na den nedostanou ani citron. A nejen to. Použije stížnosti Evropské unie, podpořené prohlášením o původu tištěným na nealkoholických nápojích Coca Cola, k odvolání, v němž žádá, aby se z oběhu celého evropského kontinentu stáhlo všech 22 nápojů, které obsahují argentinské citrony, „protože jim chybí potřebné zdravotní náležitosti vyžadované evropskými platnými smlouvami, za předpokladu, že Evropa tvrdí, že naše citrony nejsou dobré, je jasné, že nemohou naše citrony používat ani pro své nápoje. “ Coca-Cola utrpí škodu asi € 25 miliard EUR. Začíná spor, který trvá asi 20 měsíců, přetahování mezi dvěma Kristýnami. Konec epizody je neznámý. Prezident Coca-Coly uklidňuje Kirchnerovou řka „mysli na mně.“

Argentina vyhrává. 1-0
Konec předchozí epizody.

Další je ze dne 13. prosince 2012, o té nikdo neví, jak skončí. Ale víme, co se stane, když vyhraje Christine z Francie: o 48 hodin později Argentina přijme vyhoštění (z MMF) a bude protestovat pomocí smlouvy s Coca Colou, řekne Číňanům, že budou bez masa a bez sóji, řekne Japoncům, že budou určitě  bez pitné vody, řekně Němcům, že již nebudou mít zelenou ropu se slevou. A všichni tito lidé půjdou za Christine v Paříži a budou chtít znát důvod. Argentina proto bude mít jako advokáty Coca-Colu, Číňany, Japonce, zemědělce v Německu.

A Itálie?

Automaticky zbankrotuje Telecom, a dva dny poté Enel oznámí, že vaši částku na faktuře ztrojnásobuje. Intesa San Paolo, Banco Popolare di Milano a Mediobanca utrpí kolaps akciového trhu minimálně 40% ze své hodnoty. Proč?
Protože Telecom je insolventní. Sice jsou jeho bilance dobré: to je pravda. Ale zisk (to, co jej udržuje při životě) bere od Telecom Brasile a Telecom Argentina, ze zemí, v nichž řídí celý telekomunikační systém digitálními, terestriálními a satelitními kanály. Budou okamžitě znárodněny. Nejen to. Bude také muset být okamžitě znárodněn i Enel, který řídí celý systém služeb dodávek elektřiny v Buenos Aires, v Bolívii, v Rio de Janeiru a jenž je rozhodující pro italský rozpočet. Kromě toho, budou okamžitě inkasovány BPT (bondy?) Itálie za celkem € 22 miliard v předvečer Vánoc. A pokud Itálie nebude schopna zaplatit, klídek. Může se vydat za Christine Lagardeovou, aby jí vytrhla trn z paty.
Chcete-li to ve zkratce, jde jedině a pouze o čistě politický boj.
To je celá ta telenovela.
Podnikání nebo obchod nebo vzájemná směna, nic z toho nehraje roli. Vůbec.
A natož ekonomika.
Jak velmi jasně řekla jihoameričanka Cristina Kirchnerová:  „Předpokládámn, že moje politické prohlášení bude bráno s respektem.“ To měla na mysli smrtící střet v Montevideu v listopadu 2011, v jehož průběhu Christine Lagardeová pohrozila sankcemi a izolací, pokud se nezmění argentinská politická ekonomie – hospodářská politika.

Při této příležitosti, Kirchnerová řekla:

„Dávám přednost vysoké a nepřiměřené inflaci, protože  pokud já vím, nezaměstnanost klesla z 34% na 3,5%, že chudoba se snížila o 55%, HDP roste o 8% ročně, a produktivita výroby vzrostla o 300%, protože vím, že je v Argentině práce, trh pro každého, a moji lidé jsou mnohem, mnohem šťastnější než předtím, spíše než tam, kde je míra inflace ve výši 3% jako v Itálii, kde je deprese, zoufalství, beznaděj a kde na existenci lidí už nezáleží. A to je mé politické prohlášení. Principiální a podstatné. Ještě jste nepochopili? „

Zdá se, že tomu nechtějí rozumět.
Zdá se, že nepochopili ani Italové.
Hospodářská krize je ptáčnický lapák.

Jedná se o smrtící politický střet  mezi dvěma různými režimy, zcela opačnými, jde o výklad existence. A v této bitvě, ekonomika, šíření, atd., jsou prostě nástrojem ohrožení, protože jde o to prosadit politický návrh odlidnění, vyvlastnění a zotročení lidských bytostí v Evropě.
Jinak by se to nejmenovalo Neviditelná válka, válka, jež není vidět.
Není náhodou, že média v Itálii se rozhodl nekoupit práva na vysílání epizod seriálu o dvou Kristýnách. Vědí proč lépe než kdokoliv jiáný.
A je lepší, že nikdo nic neví o citronech, německých Zelených, ale především, že není ani řečeno, ani vysvětleno, a tím méně ukázáno, jak se daří národům, které měly odvahu a zanícení říci ne „úspornosti, vynucenému uskrovňování, ne podřízení finančním gigantům, ale zejména ne diktátu (pozn. soukromých resp.  parlamentem nekontrolovaných a MMF podléhajících jako u nás) centrálních bank.

Zatímco u nás v Itálii Monti & co. celebrují kontinuálně zádušní mši vynalézavosti, tvořivosti, práci a touze a potřebě podnikat našeho národa, jinde ve světě můžete tančit tango a milonga, a opravdu žijete. Jsou mnohem chudší než my, mají mnohem méně než u nás, jsou mnohem méně bohatí než my.
Přesto, jsou mnohem, mnohem šťastnější.
A není to toto, vcelku vzato, co má v životě národů cenu?“

Převzato z: http://sollevazione.blogspot.com/2012/10/argentina-un-caso-da-manuale-di.html

 

Pozn: před zhruba 20 lety řešily krizi vystoupením z MMF země středozápadní Afriky, tzv. zlatého rohu a okolí, platící CFPA, i tam následovala obchodní blokáda, ovšem pomohla jim Brazílie a Čína, i ony si nakonec vynutily respekt. Jen prezidenta či premiéra zlatonosné Burkiny Faso zabil atentátník.

Cristina Kirchner je v řadě třetí svého rodu v prezidentské funkci po svých příbuzných (rodičích)  Nestoru Kirchnerovi (jenž navázal spolupráci s Hugo Chavezem , který zemi pomohl investicemi a masovými výkupy zemědělské produkce) a Cristině Fernandezové (která zahájil znárodňování klčových průmyslů, jako  je ropná společnost  YPF a YPF Gas, kterou předtím – v 90. letech neoliberál  Carlos Menema zprivatizoval a jejiž ložiska Španělé značně vydrancovali), kteří mají lví podíl na soudobé prosperitě.

___________________

O tom, jak se Argentina v roce 2001 díky Mezinárodnímu měnovému fondu di krize dostala a hlavně, jak se z ní dostala, hovoří kanadský film The Take / Převzetí – a  zd si jej můžete s českými tiulky pustit, nebo si jen české titulky prolétnout: http://dokumentarni.tv/penize-ekonomika/prevzeti-the-take dlužno také dodat,  že výstup z krize umožnilo i to, že již od roku 1995 v zemi fungovalo množství komunit platících si lokálními, komunitními měnami (tzv. LETS), jež se posléze slily v jednu velkou emisi.

O fungování MMF, tomto protagonistovi globalizace, hovoří také toto 50 min dabované video: http://ok-team.cz/sekce/tajemstvi/tajemstvi.php?taj=mmf

O Troice a o tom, co již stihla provést v Řecku, jsem psala, když jsem psala článek o Syrize (vyhledejte si na Vaševěc), zde je její pachatelství rozvedeno ještě podrobněji, jen si musíte zvolit titulky v nějakém cizím jazyce, který znáte, pomocí tlačítka cc, snad bude brzy i česky – film Catastroika (původně odvozeného od slova perestrojka): http://www.youtube.com/watch?v=7aYohxgmDEI

Jen španělsky mám bohužel video Argentina colapso 2001: http://www.youtube.com/watch?v=KPfZ0-j8xfw&feature=related ale pak máme o bankrotu 2001 a co mu předcházelo ze strany MMF a pod. dvě anglická videa: http://video.google.com/videoplay?docid=4353655982817317115 a http://www.youtube.com/watch?v=iOubLfQe6zE

___________________________________

8.10.2012 05:44 – očekávání Lagarderové začínají haprovat, Hugo Chavez se právě stal vítězem prezidentských voleb s 54% hlasů. A začaly haprovat i další záležitosti – již dříve Maďarsko (http://freeglobe.parlamentnilisty.cz/Articles/2206-madarsko-nasledovalo-priklad-islandu-a-zametlo-s-bankstery-a-korporatnimi-gangstery.aspx) a nyní se hystá i Rusko – rozhodlo se napodobit Čínu, Venezuelu, Argentinu, Island -a navrhlo zákon o podřízení své centrální banky národním zájmům! : http://freeglobe.parlamentnilisty.cz/Articles/2226-klicova-udalost-v-rusku-predlozen-zakon-o-podrizeni-centralni-banky-narodnim-zajmum.aspx – je to pro Čechy příležitost, nebo opět nepochopí, k čemu je to dobré – ona vychcanost nebývá vždy tím nejsprávnějším modelem chování!

_______________________________________

V červnu tohoto roku země BRICS (Brazílie, Rusko, Indie, Čína, Jižní Afrika) navýšily svůj podíl v MMF, aby měly větší rozhodovací váhu v této organizaci.

Česká republika to má komplikovanější – jak upozorňuje profesor Milan Zelený, má celou ekonomiku odvozenou a má ztížený přístup k moři, aby mohla přes obchodní blokádu obchodovat s jinými než okolními státy. No ale s Maďarskem a Ruskem takřka sousedí, ne? Jde o to, dohodnout si směnné podmínky, a tady by šlo zřejmě o nějaký druh barteru.

11.11.2012 – nyní i „Šéfka MMF požaduje zstavení škrtů“: http://blisty.cz/art/65467.html – protože hospodářství nejen EU přestalo růst.

Vláda ČR takřka ve stejném okamžiku však schválila finanční ústavu EU a posílá ji do parlamentu. Guvernér České národní banky Singer je přesvědčen, že díáát lidem peníze bez oslabení měny nejde (inu, protože není žádný prorůstový plán, že…): http://byznys.ihned.cz/zpravodajstvi-cesko/c1-57867400-jak-z-krize-dat-lidem-penize-a-oslabit-korunu

_______________________________

články z latinsko amerických médií, které zmiňují oddlužení latinsko-amerických zemí vůči MMF:
http://bbc.in/RgNXHS
http://bit.ly/PrMy5X
http://bit.ly/X0fYHY
http://bit.ly/R41V1r
http://bit.ly/RldpfS

zdroj: vasevec.cz

O oliolijanko

Pridaj komentár